Černé jezero najdete na Šumavě a jedná se o největší přírodní ledovcové jezero v České republice. Na mapě České republiky ho najdete 6 kilometrů severozápadním směrem od Železné Rudy.
Černé jezero v číslech
Celková rozloha jezera je 18,47 hektaru. Leží v nadmořské výšce 1008 metrů nad mořem. Jezero vzniklo v poslední době ledové a jeho maximální hloubka dosahuje úctyhodných 39,8 metru.
Černé jezero se představuje
Ledovcové jezero dostalo jméno podle své jemně černé hladiny. Zbarvení do černé barvy způsobuje 9 metrů vysoká vrstva kalu, která je tvořená pylem z okolo stojících jehličnatých stromů. Tento pyl se na dně jezera ukládá po statisíce let.
Jehličnaté stromy propouštějí na jezerní hladinu pouze malé množství slunečního světla, což také napomáhá dojmu, že jezero je černé jako tma.
Jak Černé jezero vzniklo?
Jezero vzniklo v době ledové a je tedy jediným ledovcovým jezerem u nás. Zajímavostí Černého jezera je, že nemá žádný viditelný přítok. Je napájeno pouze z hlubokých podzemních pramenů, které vyvěrají na úpatí blízké Jezerní hory. Voda z Černého jezera pak odtéká Černým potokem do nedaleké řeky Úhlavy.
Jezero jako inspirace pro umělce
Černé jezero je magickým místem, takže mnoho českých autorů literárních i hudebních děl se nechalo inspirovat magičností a tajemností zdejší šumavské krajiny. Patří mezi ně například takoví čeští velikáni jako Jan Neruda se svou Romancí o Černém jezeře, Eliška Krásnohorská či Jaroslav Vrchlický.
Pověst o Černém jezeře
Jedná pověst o Černém jezeře říká, že na hlubokém dně jezera jsou ukryta nebohá těla mnohých utopených lidí. V současné době je však v jezeře přísný zákaz koupání.
Jak se k jezeru dostat?
K jezeru se nejsnáze dostanete po značené žluté turistické stezce, která vede z parkoviště na Špičáckém sedle. Stezka je od jezera vzdálená zhruba 3,5 kilometru. U Černého jezera se také nachází nádherný vodopád, který dosahuje výšky 14 metrů. K úchvatnému vodopádu se dostanete od Jezerní stěny hustým lesem po úzké pěšině, která vede příkře do kopce.
Flóra
V hloubce dva a půl až šesti metrů roste početná populace šídlatky jezerní. Druhou nejhojnější rostlinou hlubokého dna jezera je v současnosti rašeliník s latinským názvem Sphagnum lescurii.
4 Komentář