Skip to content Skip to sidebar Skip to footer

Kozí Hrádek u Tábora – Tip na výlet k nádherné zřícenině

Zřícenina Kozí Hrádek leží nedaleko Tábora v Jihočeském kraji. Je to spíše větší a opravdu hezká zřícenina, která je navíc i poměrně zachovalá.

Kozí Hrádek se představuje

Na levém břehu Kozského potoka je situována zřícenina historicky významného gotického hradu Kozí Hrádek, který sehrál v dějinách českého národa důležitou roli.

V roce 1962 byla zřícenina prohlášena za národní kulturní památku, protože se zde nějakou dobu ukrýval církevní reformátor Mistr Jan Hus, který byl za své názory roku 1415 v Kostnici upálen.

Krásný Kozí Hrádek jako celek

Dějiny hradu

První zmínky o Kozím Hrádku jsou ze 14. století. V roce 1413 zde našel svůj bezpečný azyl známý kazatel a církevní reformátor Mistr Jan Hus. V okolí Kozího Hrádku také kázal a intenzivně se věnoval své práci na svých teologických spisech.

Dokončil zde například známou „Postilu“ nebo teologický traktát „O svatokupectví“ či učený spis „O církvi“.

Zachovaly se i některé oblouky

Další krásný pohled na zříceninu Kozího Hrádku

Z jižních Čech se pak 15. července roku 1414 přesunul na hrad Krakovec u Rakovníka a pak na podzim téhož roku nastoupil svou poslední cestu do Kostnice u Bodamského jezera, kde byl za své reformní názory 6. července roku 1415 u řeky Rýna upálen.

Popis hradu

Kozí Hrádek byl ve středověku obehnán silnou zdí a jednou branou. Uvnitř hradu se nacházela 18 metrů hluboká studna, což bylo v minulosti pro fungování hradu zcela zásadní.

Ke Kozímu Hrádku se jde po červené ze Sezimova Ústí

Uvnitř hradu byla rovněž silná zeď a 25 metrů vysoký panský palác s věží, který však v roce 1438 zcela vyhořel. Za vyhoření hradu mohou žoldnéři Albrechta II. Habsburského, kteří při obléhání nedalekého Tábora Kozí Hrádek vyplenili a zapálili.

Hrádek můžete celý prolézt

Další osudy hradu

Další osudy hradu nebyly příliš veselé, neboť hrad celá dlouhá staletí sloužil v bezprostředním okolí pouze jako levný a dobře dostupný zdroj stavebního kamene.

Postupně se zanášel silnou zeminou a v terénu se utvořila kamenitá homole porostlá stromy a keři. Teprve po roce 1886 se začalo s postupným kácením listnatých stromů a s odkrýváním gotických zbytků věže.

Odkryté ruiny Kozího Hrádku byly v první polovině minulého století prozkoumány a odborně zakonzervovány.

Kozí Hrádek je místo, kde žil Jan Hus

Současnost zříceniny

Po důkladných opravných pracích na zbytku středověkého zdiva i okolním terénu je v současnosti zřícenina v dobré kondici a přístupná široké veřejnosti.

Od roku 1991 je majitelem zříceniny město Sezimovo Ústí. Kozí Hrádek je častým turistickým cílem pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Roku 2015 zde byla také zpřístupněna komiksová naučná stezka.

Kozí Hrádek informační cedule

Otevírací doba a vstupné

Zřícenina Kozího Hrádku je otevřena od května do konce září a to vždy od úterý do neděle od 9 do 17 hodiny. Základní vstupné pro dospělého je třicet, snížené pak dvacet korun.

Pohled z Kozího Hrádku u Tábora

Kozí Hrádek závěr

Kozí Hrádek je krásná zřícenina. Sice už nemá žádnou věž, ale jinak je opravdu mohutná a řekl bych i zachovalá. Okolí je dobře udržované. Ze Sezimova Ústí se můžete vydat po červené a je to krásná procházka kolem Chotovinského potoka. Hned u hradu je velké dětské hřiště a daleko není ani obora Smolín se zvířátky. Pro rodinný výlet tedy naprostý ideál.

Diskuze ke článku