Státní svátky Slovensko 2024 – Seznam všech svátků s daty

Kdy mají na Slovensku státní svátky v letošních roce 2024? Na této stránce jsme pro vás připravili aktuální seznam. Kromě toho jednotlivé svátky i představíme a vysvětlíme, co se vlastně slaví.

Asi vás nepřekvapí, že Slováci mají hodně svátků společných s námi, ale samozřejmě ne všechny. Některé zejména ty spojené s oslavou slovenské státnosti jsou čistě lokální záležitostí.

Slovensko má celkem 15 svátků, což je více, než má většina zemí na světě. Z toho 5 svátků je státních (Den vzniku Slovenské republiky, Svátek svatého Cyrila a svatého Metoděje, Výročí Slovenského,  národního povstání, Den Ústavy Slovenské republiky, Den boje za svobodu a demokracii). Ostatní se označují jako dny pracovního klidu. Tyto svátky mají spíše náboženskou tradici.

Státní svátky na Slovensku 2024

Datum svátku v roce 2024	Typ svátku	Název svátku
1. ledna	pevné datum	Den vzniku Slovenské republiky
6. ledna	pevné datum	Zjevení Pána (Tři králové a vánoční svátek pravoslávných křesťanů)
29. března	pohyblivé datum	Velký pátek
1. dubna	pohyblivé datum	Velikonoční pondělí
1. května	pevné datum	Svátek práce
8. května	pevné datum	Den vítězství nad fašismem
5. července	pevné datum	Svátek sv. Cyrila a Metoděje
29. srpna	pevné datum	Výročí Slovenského národního povstání
1. září	pevné datum	Den ústavy SR
15. září	pevné datum	Sedmibolestná Panna Mária
1. listopadu	pevné datum	Svátek Všech svatých
17. listopadu	pevné datum	Den boje za svobodu a demokracii
24. prosince	pevné datum	Štědrý den
25. prosince	pevné datum	První svátek vánoční
26. prosince	pevné datum	Druhý svátek vánoční

 

📅 Svátky v jiným zemích

Zjisti, kdy se slaví svátky v Rakousku, svátky v Německu, svátky Polsko.

Den vzniku Slovenské republiky (státní svátky Slovensko)

1. ledna 2024, svátek s pevným datem

Den vzniku Slovenské republiky je státní svátek, který si obyvatelé Slovenska připomínají každý rok 1. ledna. Tento den představuje vznik samostatné Slovenské republiky v roce 1993 po rozpadu Československa.

Tento historický okamžik byl výsledkem politických jednání mezi českými a slovenskými představiteli, kteří nenašli společnou řeč o budoucí podobě společného státu. Slovenská republika byla diplomaticky vzápětí uznána 93 zeměmi světa, včetně Spojených států, Ruska, Francie, Německa, Spojeného království a Číny1. Slovenský státní svátek je tak symbolem novodobé slovenské identity, suverenity a demokracie.

Zjevení Pána (Tři králové a vánoční svátek pravoslávných křesťanů)

6. ledna 2024, svátek s pevným datem

Zjevení Páně (Tři králové a vánoční svátek pravoslávných křesťanů) je křesťanský svátek, který se slaví 6. ledna. Připomíná se tím, jak se Bůh zjevil lidstvu v osobě Ježíše Krista. Na tento den se vážou různé události z Ježíšova života, jako klanění mudrců z východu, křest v Jordánu a první zázrak v Káně Galilejské.

Na Slovensku je tento svátek dnem pracovního klidu a patří mezi státní svátky. Je také považován za konec vánočního období a den, kdy se odstrojuje vánoční stromek. K tomuto svátku se váže také tradice koledování, kdy se po domácnostech chodí skupinky lidí oblečených jako tři králové a zpívají koledy. Na dveře domů se píše zkratka C+M+B, která znamená Christus mansionem benedicat (Kristus požehnej tomuto domu) nebo podle legendy jména tří králů: Kašpar, Melichar a Baltazár.

Velký pátek

29. března 2024, svátek s pohyblivým datem

Velký pátek je křesťanský svátek, který připomíná utrpení a smrt Ježíše Krista na kříži. Je to den smutku, půstu a modlitby. Na Slovensku je Velký pátek dnem pracovního klidu a patří mezi dny, kdy se nesmí konat žádné zábavy, tance nebo hlučné činnosti.

Na Velký pátek se dodržují různé zvyky a tradice, které mají symbolický význam. Například se nejí maso, ale ryby, zelenina, ovoce nebo pečivo. Někteří lidé se postí celý den nebo jen do poledne. Dále se nezvoní zvony, ale místo nich se používají dřevěné klepátka. V kostelech se konají bohoslužby, kde se uctívá kříž s ukřižovaným Ježíšem. V některých obcích se pořádají průvody s křížem nebo živými výjevy z pašijových her.

Velký pátek je také dnem, kdy se připravují velikonoční jídla, jako jsou mazanec, pletenice, beránek, klobásy, vajíčka nebo syrečky. Ty se pak v sobotu odpoledne nosí do kostela na posvěcení.

Velký pátek je tedy důležitým dnem pro slovenské křesťany, kteří si připomínají události, které předcházely Ježíšovu zmrtvýchvstání. Je to den, kdy se projevuje úcta, pokora a láska k Bohu a bližním.

Velikonoční pondělí

1. dubna 2024, svátek s pohyblivým datem

Velikonoční pondělí je na Slovensku svátek plný zábavy, tradic a vody. Je to den, kdy chlapci chodí po vesnicích a polévají dívky studenou vodou, aby byly zdravé, krásné a plodné. Někdy je dokonce házejí do rybníka nebo fontány. Za to dostávají od dívek malovaná vajíčka, čokoládu, peníze nebo alkohol. Tento zvyk se nazývá „oblievačka“ nebo „šibačka“.

Oblievačka má svůj původ v pohanských rituálech, kdy se voda používala k očištění a oživení přírody. V křesťanské tradici se voda spojuje s křtem a novým životem. V minulosti se oblievačka prováděla jen v některých regionech Slovenska, ale postupně se rozšířila do celé země.

Velikonoční pondělí je také dnem, kdy se dívky mstí chlapcům za jejich polévání. V některých obcích se koná tzv. odplatné nebo odvetné úterý, kdy dívky chodí s pomlázkou a šlehají chlapce. Tím se vyrovnává poměr sil mezi pohlavími a projevuje se vzájemná náklonnost.

Velikonoční pondělí je tedy na Slovensku svátek, který spojuje lidovou kulturu, náboženství a humor. Je to den, kdy se lidé baví, navštěvují se, dávají si dárky a oslavují jaro.

Svátek práce

1. května 2024, svátek s pevným datem

Svátek práce je mezinárodní svátek, který si připomíná historický boj dělníků za lepší pracovní a sociální podmínky. Na Slovensku je to den pracovního klidu, který se slaví 1. května každý rok.

Svátek práce má na Slovensku dlouhou tradici, která sahá do období první republiky. V té době se konaly masové demonstrace a pochody za sociální spravedlnost a demokracii. Během komunistického režimu byl tento svátek zneužíván jako propagandistický nástroj a lidé byli nuceni se účastnit oficiálních oslav. Po sametové revoluci v roce 1989 ztratil Svátek práce na významu a popularitě, ale stále je to příležitost k odpočinku a zábavě.

Na Slovensku se Svátek práce slaví různými způsoby. Někteří lidé využívají prodloužený víkend k výletům do přírody, návštěvě kulturních akcí nebo relaxaci doma. Jiní lidé se zapojují do tradičních zvyků, jako je stavění májky, pletení věnců z květin nebo zapalování ohňů. Také se pořádají různé sportovní, společenské a politické akce, jako jsou cyklojízdy, koncerty, festivaly nebo protesty.

Den vítězství nad fašismem (státní svátky Slovensko)

8. května 2024, svátek s pevným datem

Den vítězství nad fašismem je svátek, který si připomíná konec druhé světové války v Evropě a osvobození Slovenska od nacistické okupace. Na Slovensku se slaví 8. května, stejně jako v mnoha dalších západních zemích, zatímco v Rusku a některých východních státech se slaví 9. května.

Tento svátek má na Slovensku zajímavou historii, protože Slovensko bylo během války formálně nezávislým státem, který spolupracoval s nacistickým Německem. Slovenská vláda pod vedením Josefa Tisa se snažila získat podporu Hitlera pro svou autonomii, ale zároveň musela dodržovat jeho požadavky, jako bylo posílání vojáků na východní frontu nebo deportace Židů do koncentračních táborů. Někteří Slováci se však postavili proti nacistickému režimu a zapojili se do protifašistického odboje, který vyvrcholil Slovenským národním povstáním v roce 1944. To bylo potlačeno německými silami, ale pomohlo urychlit osvobození Slovenska sovětskou armádou v roce 1945 .

Na Slovensku se Den vítězství nad fašizmem slaví různými způsoby. Někteří lidé využívají tento den jako příležitost k vzpomínce na padlé hrdiny, k položení květin na hroby a památníky, nebo k návštěvě muzeí a památníků spojených s válkou.

Jiní lidé se účastní různých kulturních, společenských a politických akcí, jako jsou koncerty, festivaly, přednášky, diskuse nebo demonstrace. Také se pořádají různé sportovní soutěže, jako je například běh míru, který se koná každoročně v Košicích. Někteří lidé také využívají tento den k výletům do přírody, k relaxaci doma, nebo k oslavě s rodinou a přáteli.

Svátek sv. Cyrila a Metoděje (státní svátky Slovensko)

5. července 2024, svátek s pevným datem

Svátek sv. Cyrila a Metoděje je státní svátek České republiky a Slovenska, který se slaví 5. července. Tento den připomíná příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Cyril a Metoděj byli bratři ze Soluně, kteří šířili křesťanství mezi Slovany a vytvořili pro ně písmo hlaholici a liturgický jazyk staroslověnštinu. Jsou považováni za apoštoly Slovanů a spolupatrony Evropy.

Cyril a Metoděj jsou pohřbeni v bazilice svatého Klimenta v Římě, kde se každoročně slaví jejich svátek 14. února, v den výročí Cyrolovy smrti? Při této příležitosti se zde scházejí kněží a řeholníci slovanských zemí žijících v Římě a další hosté. Cyril a Metoděj jsou také hlavními patrony Moravy, Bulharska, Severní Makedonie, Srbska a Podněstří.

Výročí Slovenského národního povstání (státní svátky Slovensko)

29. srpna 2024, svátek s pevným datem

Slovenské národní povstání bylo odvážným činem slovenského lidu, který se postavil proti fašistickému režimu a nacistické okupaci. Povstání vypuklo 29. srpna 1944 v Banské Bystrici, kde se nacházelo velitelství povstalecké armády. Povstalci bojovali za obnovení Československa a za připojení k antihitlerovské koalici. Mezi povstalci byli nejen Slováci, ale i Češi, Poláci, Rumuni, Francouzi a další národy. Povstání mělo podporu ze strany Sovětského svazu, Spojených států a Velké Británie, které dodávaly povstalcům zbraně, munici a potraviny leteckou cestou.

Povstání trvalo dva měsíce, během kterých se povstalci statečně bránili proti přesile německých vojsk. Povstání bylo potlačeno 28. října 1944, když nacisté dobyli Banskou Bystrici. Mnoho povstalců padlo, bylo zajato nebo popraveno. Někteří povstalci pokračovali v boji jako partyzáni v horách. Povstání si vyžádalo tisíce obětí na životech, ale také přineslo naději a hrdost slovenskému národu.

Slovenské národní povstání je považováno za jednu z nejvýznamnějších událostí slovenských dějin. Je to symbol odporu proti fašismu a zločinům proti lidskosti. Je to také příklad solidarity a spolupráce mezi různými národy, které bojovaly za společnou věc. Slovenské národní povstání je každoročně připomínáno jako státní svátek 29. srpna.

Den ústavy SR (státní svátky Slovensko)

1. září 2024, svátek s pevným datem

Den ústavy SR je slovenský státní svátek, který se slaví každoročně 1. září. V tento den se připomíná přijetí Ústavy Slovenské republiky Slovenskou národní radou (SNR) v roce 1992. Ústava Slovenské republiky je základní právní dokument a nejvyšší zákon země, který stanovuje strukturu a fungování státu, práva a povinnosti občanů a dodržuje principy demokracie, právního státu a ochrany základních lidských práv a svobod.

Den ústavy SR je důležitým svátkem na Slovensku a slouží k uctění památky na významný historický okamžik, kdy se Slovenská republika stala nezávislou zemí. Tento den je považován za mezník, po kterém už byly vytvořeny všechny předpoklady na vznik samostatné Slovenské republiky, která vznikla 1.1.1993. Den ústavy SR je důležitým státním svátkem plným symboliky.

Sedmibolestná Panna Mária

15. září 2024, svátek s pevným datem

Sedmibolestná Panna Mária je titul Panny Marie, který odkazuje na její bolesti spojené s osudem jejího syna Ježíše Krista. Tento titul je užíván v katolické církvi, kde je Sedmibolestná Panna Mária patronkou Slovenska. Její svátek se slaví 15. září.

Sedm bolestí Panny Marie jsou následující:

1. Proroctví Simeona v chrámu, když mu byl představen Ježíš jako Mesiáš a on prorokoval, že Ježíš bude znamením, kterému se bude odporovat, a že Marii pronikne meč bolesti2.
2. Útěk do Egypta, když musela s Josefem a Ježíšem uniknout před krutým králem Herodem, který chtěl zabít všechny novorozené chlapce v Judsku3.
3. Ztráta dvanáctiletého Ježíše v chrámu, když se na tři dny ztratil z dohledu svých rodičů během návštěvy Jeruzaléma a oni ho nakonec našli mezi učiteli zákona4.
4. Setkání s Ježíšem na křížové cestě, když ho viděla nesoucího těžký kříž a trpícího pod ranami a posměchem davu5.
5. Ježíšovo ukřižování a smrt, když stála pod křížem a slyšela jeho poslední slova a viděla jeho poslední dech.
6. Ježíšovo snímání z kříže, když držela v náručí jeho mrtvé tělo a plakala nad ním.
7. Pohřeb Ježíše, když jí ho vzali, aby ho uložili do hrobu.

Tyto bolesti jsou zobrazeny v umění, literatuře a hudbě, například v proslulém hymnu Stabat Mater (Stála Matka bolestivá), který popisuje Mariiny pocity pod křížem. Tento hymnus je připisován italskému františkánovi Jacopu da Todi a byl zhudebněn mnoha skladateli, jako jsou Palestrina, Pergolesi, Haydn, Rossini, Dvořák a Poulenc.

Úcta k Sedmibolestné Panně Marii má dlouhou tradici v katolické církvi, zejména na Slovensku, kde je její národní svatyní bazilika v Šaštíně. Tato bazilika byla postavena v 18. století na místě, kde se údajně zjevila Panna Marie Sedmibolestná a vykonala zázrak uzdravení. V roce 1964 ji papež Pavel VI. povýšil na baziliku minor a v roce 1973 ji navštívil papež Jan Pavel II., který ji nazval „duchovním srdcem Slovenska“.

Sedmibolestná Panna Mária je symbolem mateřské lásky, obětavosti a soucitu. Je také vzorem víry, naděje a vytrvalosti v utrpení. Její přímluva je zvláště účinná pro ty, kteří prožívají těžkosti, zármutky a zkoušky. Její svátek je příležitostí k modlitbě, pokání a vděčnosti za její mateřskou péči.

Svátek Všech svatých

1. listopad 2024, svátek s pevným datem

Svátek Všech svatých je křesťanský svátek, který se slaví 1. listopadu v mnoha zemích, včetně Slovenska. Tento den si lidé připomínají všechny svaté, kteří žili podle Boží vůle a dosáhli nebeské slávy. Někteří z nich jsou známí a uctívaní církví, jiní jsou anonymní a známí jen Bohu. Svátek Všech svatých je také dnem modlitby za zemřelé, kteří ještě potřebují očištění od svých hříchů, aby mohli vstoupit do Božího království. Lidé navštěvují hřbitovy, zapalují svíčky, kladou květiny a věnce na hroby svých blízkých a vzpomínají na jejich život a smrt.

Den boje za svobodu a demokracii

17. listopad 2024, svátek s pevným datem

Den boje za svobodu a demokracii se slaví každoročně 17. listopadu jako připomenutí dvou historických událostí, které ovlivnily osud Slovenska i Česka. První bylo uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939, kdy bylo popraveno devět studentských vůdců a další byli deportováni do koncentračních táborů. Druhá byla Sametová revoluce v roce 1989, kdy se lidé masově bouřili proti komunistickému režimu a dosáhli jeho pádu.

Svátek 17. listopadu je na Slovensku státní svátek a den pracovního klidu. To znamená, že většina obchodů, úřadů a škol je zavřená. Některé služby, jako je například veřejná doprava, mohou mít omezený provoz. Pokud plánujete cestovat na Slovensko v tento den, doporučuji vám zkontrolovat otevírací dobu a jízdní řády předem.

Štědrý den

24. prosinec 2024, svátek s pevným datem

Štědrý den je slovenský státní svátek, který se slaví 24. prosince jako předvečer Vánoc. Je to křesťanský svátek, který připomíná narození Ježíše Krista. Slováci tento den zdobí vánoční stromky a sedají k bohaté večeři, která se skládá z tradičních pokrmů, jako je kapr, bramborový salát, kapustnica, oplatky a medovníky. Na Štědrý den si také rozdávají vánoční dárky.

Štědrý den je zároveň i dnem pracovního klidu, což znamená, že Slováci mají o tento den volno v práci. Školy a úřady jsou zavřené, stejně jako většina obchodů a služeb. Některé podniky mohou mít otevřeno jen do poledne nebo podle nedělních otevíracích hodin.

První svátek vánoční

25. prosinec 2024, svátek s pevným datem

První svátek vánoční je slovenský státní svátek, který se slaví 25. prosince jako oslava narození Ježíše Krista. Je to křesťanský svátek, který je součástí vánočního období. Slováci tento den navštěvují kostely, kde se konají mše a koledy. Také si užívají společného času s rodinou a přáteli, a pokračují v konzumaci vánočních specialit.

První svátek vánoční je také dnem pracovního klidu, takže je vše zavřené – většina obchodů i služeb. Některé podniky mohou mít otevřeno jen podle nedělních otevíracích hodin.

Druhý svátek vánoční

26. prosinec 2024, svátek s pevným datem

Druhý svátek vánoční je slovenský státní svátek, který se slaví 26. prosince jako památka na svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. Je to křesťanský svátek, který je součástí vánočního období. Slováci tento den využívají k odpočinku, návštěvě příbuzných a přátel, nebo k výletům do přírody. Někteří také navštěvují kostely, kde se konají mše a koledy.

Druhý svátek vánoční je také dnem pracovního klidu, což znamená, že Slováci mají o tento den volno v práci. Školy a úřady jsou zavřené, stejně jako většina obchodů a služeb. Některé podniky mohou mít otevřeno jen podle nedělních otevíracích hodin.

Státní svátky Slovensko 2024 závěr

Představili jsme vám všechny státní svátky na Slovensku – jejich data, historii i ukázali jak se slaví. Teď už vás při cestě na Slovensko nic nezastaví a budete přesně vědět, proč jsou obchody a služby zavřené.

Samozřejmě mohou nastat i další situace. Zejména děti ve školách mají ještě další prázdniny navíc, což hodně ovlivňuje chod celé země. A také se občas může hrát důležité sportovní utkání nebo se do toho připletou nějaké volby. Je zkrátka hodně toho, co se může dít.

Celkově se Slováci mají dobře, mají poměrně hodně svátků.