Skip to content Skip to sidebar Skip to footer

Skanzen Vlkolínec – Průvodce památkou UNESCO

Nedaleko Ružomberka poblíž soutoku Váhu s Revúcí leží na úpatí vrchu Sidorovo obec Vlkolínec. Od roku 1993 patří tato slovenská vesnička se zachovanou lidovou architekturou pod ochranu UNESCO.

Kolem původu Vlkolínce se spekuluje – souvisí s valašskou kolonizací, nebo snad s dřevorubci a uhlíři z blízkého Bílého Potoka? Nese stopy Keltů, kteří využívali hradiště na Sidorovu patřící původně lidem lužické kultury z doby před 2500 lety?

Když král Karel I. Robert vymezil při osidlování roku 1340 hranici ružomberského katastru, netušil, že zároveň položil základ budoucích samostatných okolních osad. První zmínky o Vlkolínci, který byl jednou z nich, lze vystopovat v listině následujícího krále Ludvíka I. Velikého z roku 1376.

Vlkolínec je skanzen tradiční architektury

Král se zmiňuje o „vnějších ulicích města“, jakýchsi satelitech, kterým velkoryse povolil vyvíjet se samostatně. Lidem v takových obcích se přezdívalo uličiaři. Obce si udržely po staletí svůj osobitý charakter, zejména Vlkolínec, který byl pro svou autenticitu zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Dramatická historie Vlkolínce

Počátkem sedmnáctého století hospodařily ve Vlkolínci 4 sedlácké usedlosti, v roce 1869 stoupl počet obyvatel na 345, ale nejvíc chalup stálo ve Vlkolínci před druhou světovou válkou – celkem 82.

Vlkolínec je opravdu idylická obec

Z historie stojí za připomenutí rok 1771. Tehdy se místní sedláci vzbouřili proti útlaku vrchnosti, odpor však tvrdě potlačila císařská armáda. Nešťastnou událost připomíná i znak Vlkolínce – jehličnatý strom na zelené louce doplňuje na jedné třetině plochy růže – městský znak Ružomberka – prostřelená šípem. Obec získala samostatnost až ve dvacátém století.

Válka a Slovenské národní povstání

Ještě jedna událost sehrála ve Vlkolínci důležitou roli – účast na Slovenském národním povstání. Obec se do protifašistického odboje zapojila spolu s Ružomberkem. Obyvatelé skrývali ve svých chalupách židovské rodiny a pomáhali povstalcům tak, až se stali nacistům nepohodlnými.

Třetinu domů a hospodářských stavení nacisté vypálili, obyvatelstvo se zachránilo evakuací do Liptovské Lužné. Teprve v polovině sedmdesátých letech minulého století se Vlkolínec dočkal zásadnějších oprav a rekonstrukcí.

Okolní příroda Ružomberoka je nádherná!

Tradiční dřevěné roubenky

Vesnici ležící v nadmořské výšce 718 metrů charakterizují typické stavby ze dřeva, výjimku tvoří jen užitkové kamenné sýpky a spižírny. Dřevo zůstalo na Liptově nejrozšířenějším stavebním materiálem až do poloviny devatenáctého století, někde až do druhé světové války.

Jak se staví roubenky?

Srubové chalupy se šindelovými střechami dokládají zaniklou lidovou architekturu severní části středního Slovenska. Podezdívky z lámaného kamene, jimiž stavebníci vyrovnávali příkrý terén na svahu Sidorova, září bělostným vápnem, modrou nebo okrovou barvou.

Zdejší krásné domečky

Stěny jsou nahozeny hlínou a rovněž natřeny na bílo. Interiér je dokonale přizpůsoben horským podmínkám. V přední místnosti s podlahou z udusané hlíny stojí krb, z něhož se odváděl kouř otvorem ve střeše. Dřevěnou podlahu si dopřáli místní jen v obývacím pokoji. Sklepy většinou chybí.

Dnešní Vlkolínec

Z původních usedlostí se dochovalo 45, z některých ruin se podařilo postavit věrné kopie. Hlavní ulici tvoří dvě řady usedlostí s dlouhými otevřenými dvory, které splývají s přilehlými políčky. Středem osady protéká potok. Místní jej usměrnili do dřevěných žlabů, přes které vedou dřevěné můstky, a žlaby ústí v nádrži u požární zbrojnice.

Skanzen Vlkolínec je ideální místo na rodinný výlet

Mezi zvlášť ceněné výtvory lidové architektury patří 2 stavby uprostřed obce. Srubová zvonice z roku 1770, celá pokrytá šindelem, s křížem na vrcholu, a srubová dvanáct metrů hluboká rumpálová studna, jediný zdroj pitné vody v obci.

Když v mrazivých zimách voda nestačila, museli ji vesničané nosit v putnách z téměř kilometr vzdáleného nezamrzajícího pramene zvaného Močilá.

Místní kostel Navštívení Panny Marie, podstatně mladší než ostatní stavby, vznikl roku 1875 přestavbou původní kapličky. Také hřbitov proti kostelu se zajímavými náhrobky a kamennými kříži prozrazuje mnohé o místních.

Krásný vrch Sidorovo.

Od kostela je pěkný výhled do kraje, do nedalekého údolí Uhlisko plného seníků, kudy si místní krátili cestu do Bílého Potoka. Úzkokolejce, která cestu zrychlila ještě víc, důvěrně říkali korytnačka (želva).

Úžasná přírodní harmonie všude okolo

Vlkolínec je obklopen nedotčenou přírodou národního parku Velká Fatra. Trlenská dolina, Dogerské skály nebo Vlčí skála patří k Vlkolínci stejně neodmyslitelně jako znění zvonců dobytka na okolních pastvinách. Vystoupíme-li po svahu Sidorova výše, spatříme zvlněné Chočské vrchy a panorama Nízkých Tater.

Celkový pohled na obec Vlkolínec.

Lidé tu vždy hospodařili na polích, starali se o stáda ovcí, vyráběli sýr na salaších nebo si vydělávali na živobytí jako dřevorubci. V minulém století začal počet obyvatel klesat, v současnosti už zbývá jen necelá třicítka stálých obyvatel. Malebná krajina kolem Vlkolínce nabízí klid a skýtá spoustu možností k výletům, v zimě k lyžování. Část chalup odkoupili k rekreaci lidé z měst.

Vlkolínec a lidová kultura

Lidová architektura je dokladem lidské tvořivosti. Projevuje se v ní řemeslná zručnost, estetické cítění a smysl místních obyvatel pro harmonii s přírodou. Slovensko bohaté na lesy poskytovalo dostatek materiálu pro svéráznou lidovou tvorbu.

Romantické roubenky skazenu Vlkolínec

Lidé si cenili především smrku, lípy a javoru. Ze smrkového dřeva stavěli domy, z lípového vyřezávali čerpadla na vodu a nejrůznější misky, javorové dřevo využívali v interiéru. To vše dokládají malované domy v Čičmanech a Žiaru, muzeum lidové architektury ve Svidníku, Zverovce, Vychylovce, Pribylině nebo v Martině – Jahodnických hájích, které soustřeďuje tradiční stavby z Oravy, Kysúc, Liptova a od Turce.

Skanzen je právem na seznamu UNESCO

Plochou 28 hektarů a počtem kolem sta objektů je největší expozicí lidové architektury na Slovensku. Zvláštní kategorii lidových staveb představují dřevěné pravoslavné a řecké kostelíky na Spiši často s bohatou a vzácnou výzdobou včetně ikonostasů.

Interiéry jedné z chalup v obci Vlkolínec

Vlkolínec a další zajímavé obce v okolí

Oblíbeným cílem turistů je obec Čičmany na horním toku Rajčanky z druhé poloviny třináctého století. Přes značné ztráty za druhé světové války se ve dvoupodlažních pavlačových roubených dřevěnicích zachovala svérázná malovaná architektura.

Domy zůstávají neomítnuté, na hrubém dřevě dekorované výraznou bílou kresbou. Dokonalé byly i výsledky práce čičmanských žen, především kroje a nejrůznější předměty z ovčí vlny. Vše v oblíbených nápadných barvách – na bílém základu září žluté, červené a oranžové výšivky ve všech odstínech.

Vyhlášenými krajkářkami se mohla pochlubit hornická obec Špania Dolina nedaleko Banské Bystrice. Umělecké krajky mohou návštěvníci obdivovat v malém místním muzeu. Na návsi tu stojí stylový dřevěný hornický betlém. Nejvěhlasnější vyřezávaný betlém z celého Slovenska mají v Rajecké Teplé.

Diskuze ke článku

Posílat tajné tipy na email

 

Maximálně 4x za rok. Tipy na krásné 🌲 výlety a 🛏️ ubytování!