V tomto článku si představíme časová pásma. Pojďme si vysvětlit proč a jak to v praxi funguje. Možná vás překvapí, že je jich více, než 24 a u jejich hranic rozhoduje spíše politika, než geografie.
Jak to funguje?
Jelikož se celá zeměkoule otáčí kolem své osy, není možné mít výlučně jeden univerzální čas. Proto je povrch zeměkoule rozčleněn virtuálními pruhy, kterým se odborně říká časová pásma.
Časová pásma jsou široká 15 stupňů, poněvadž má země 360 stupňů a jednou se otočí během 24 hodin, matematický výpočet tedy vypadá takto: 360:24=15.
Pochopitelně se respektují odchylky od „ideálního“ pásma, tak aby jednotlivé státy, jejichž tvar časové pásmo přesahuje, nemusely mít z praktického hlediska více časových pásem, pokud to není nezbytně nutné.
Někdy jsou tyto zásahy opravdu obrovské, například v případě Číny. Ta by měla správně spadat asi do 5 časových pásem, ale ve skutečnosti je jenom v jednom.
Koordinovaný světový čas
V pásmu s nultým poledníkem je určen koordinovaný světový čas, který má anglický název Coordinated Universal Time, ve zkratce pak UTC.
Tento koordinovaný čas je základem celého systému 24 časových pásem. Běžný časový posun (odchylka) mezi sousedními pásmy je jedna hodina. Jsou však výjimky, kterých není zrovna málo. Dokonce existují pásma, které jsou posunuté třeba jenom o +30 minut.
Kupříkladu čas v australském městě Darwin je proti koordinovaného světovému času posunut o devět hodin a třicet minut nebo v indickém městě Bombaj je posunut čas o pět hodin a třicet minut.
Proč je důležité znát konkrétní čas ve světě?
Jsou v běžném životě konkrétní situace, kdy je zapotřebí vědět kolik je hodin na opačném konci zeměkoule. Představte si, že máte syna nebo dceru na studiích ve Spojených státech amerických nebo v Kanadě.
Tu a tam se potřebujete se synem nebo dcerou telefonicky spojit a pak je znalost příhodného času pro oba velmi důležitá. V opačném případě se vám může stát, že budete volat ve chvíli, kdy vaše dítko bude zrovna spát. Platí to i pro sledování přímých sportovních přenosů z opačného konce zeměkoule, které chcete v televizi na živo sledovat.
Nultý poledník
Jak jsme si řekli úvodem, nultý poledník, který prochází Královskou observatoří v londýnském Greenwichi, je pro vypočítávaní času zásadní. Z tohoto důvodu je někdy pojmenováván jako Greenwichský čas a má zkratku GMT podle anglických slov Greenwich Mean Time.
Tento nultý poledník vznikl v roce 1884 a teprve v roce 1994 byl díky přesným satelitním měřením posunut o 102 metrů dále směrem na východ.
Konkrétní příklady světového času
Na závěr několik konkrétních příkladů světového času. Když je v Praze kupříkladu 9:50 dopoledne, tak v New Yorku je 3:50 ráno. Druhý příklad se bude týkat Asie. Když je Brně 9:50 ráno, tak v čínském Pekingu bude 16:50 odpoledne. Poslední příklad se bude týkat Ruska. Když je v Praze 12 hodin poledne, v Moskvě bude 14 hodin odpoledne.
Časová pásma závěr
Časová pásma je nesmírně zajímavé téma, které se dotýká snad každého cestovatele. Vždyť stačí cestovat i do pouhého Řecka a už si musíte přeřídit hodinky. Na časových pásmech je zajímavé, jak mají vlastně jednoduchý princip, ale v praxi se státy chovají úplně jinak a pásma si ohýbají, tak jak se jim hodí.
Což má v praxi zajímavé výsledky, že na jednom konci země může slunce vycházet už ve dvě hodiny ráno a jinde může zapadat třeba až kolem půlnoci.
Read this article about time zones in English at Hotelode.com.