Vyšehradský hřbitov je důležitým kulturním místem. Nachází se na jednom z nejvýznamnějších míst v naší zemi a tomu odpovídají i lidé, kteří zde jsou pohřbeni. Každý druhý hrob je uměleckým dílem a patří významné osobnosti našich dějin. Hřbitov se nachází na Praze 2 na ulici K Rotundě 1.
Vyšehradský hřbitov se představuje
Z malého starého vyšehradského hřbitova, který zde stál už ve 13. století, vzniklo z podnětu vlasteneckého probošta Václava Štulce v sedmdesátých letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Součástí hřbitova je pak Slavín, což je společná velká hrobka význačných českých velikánů a osobností.
Dějiny hřbitova
Původní farní hřbitov vyšehradské kapituly byl v sedmdesátých letech 19. století přeměněn v národní pohřebiště. Za touto velkou přeměnou stojí probošti Václav Štulc a Mikuláš Karlach.
V současné době je na hřbitově přes 600 hrobů důležitých osobností naší národní kultury a vědy. Náhrobky českých velikánů představuje ojedinělou galerii hřbitovní plastiky.
Kdo jsou na hřbitově pohřbeni
Na vyšehradském hřbitově našla svůj poslední odpočinek celá plejáda významných českých osobností.
- Z mistrů pera jsou zde pohřbeni Božena Němcová, Jan Neruda, Karel Čapek, Karel Hynek Mácha nebo Vítězslav Nezval.
- Z mistrů štětce pak Karel Purkyně, Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, Julius Mařák, Miloslav Holý.
- Z mistrů dláta Václav Levý, Otakar Španiel.
- Z mistrů klasické hudby Zdeněk Fibich, Antonín Dvořák, Bedřich Smetana.
- Vyšehradský hřbitov je také místem posledního odpočinku pro české vědce. Svůj hrob tu mají fyziolog Jan Evangelista Purkyně nebo chemik Jaroslav Heyrovský.
V areálu hřbitova najdete rovněž symbolické hroby, ve kterých nejsou uloženy ostatky zemřelých – jedná se především o hrob malíře a spisovatele Josefa Čapka či odvážné a statečné političky Milady Horákové.
Slavín
Hlavní postavení mezi všemi náhrobky má Slavín, což je společná hrobka nejdůležitějších velikánů českého národa. Ta vznikla podle projektu architekta A. Wiehla v letech 1889 až 1893.
Předním iniciátorem Slavína byl historik a český vlastenec František Palacký.
Popis Slavína
Na čelní straně důstojného pomníku jsou 3 desky se jmény prvních patnácti pohřbených ve Slavíně. První byl znamenitý český básník Julius Zeyer v roce 1901, který je zároveň autorem vlasteneckých veršů na podstavcích postranních soch: „Svých synů prach vlast, truchlíc, zemi vrací“ a „Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá“. Nad deskami s jednotlivými jmény je vyryto motto Slavína: „Ač zemřeli, ještě mluví.“
Sochařská výzdoba pochází od J. Moudra a skládá se ze dvou soch. První socha představuje Vlast, která jásá a truchlí. Druhá socha znázorňuje okřídleného Génia se sarkofágem. Před čelní stěnou Slavína je umístěn kříž z bronzu od Václava Levého.
Vyšehradský hřbitov závěrečné shrnutí
Vyšehradský hřbitov je unikátní místo, které stojí za vidění. Jakkoliv se nám to zrovna o hřbitovu neříká lehce, tak tady je to trochu jiná. Jsou tady pohřbeny opravdu velmi významné osobnosti našich dějin a tomu odpovídá i honosnost a výzdoba hřbitovu, který je sám o sobě malou uměleckou galerií pod širým nebem. Navíc je toho na Vyšehradu k vidění daleko více!
