Státní svátky v Německu 2025

Jaké mají státní svátky v Německu 2025? Všechny si je podrobně rozebereme v tomto článku. Podíváme se na jejich datumy i co jednotlivé svátky znamenají, proč se slaví a hlavně jak.

Možná budete překvapeni, že Němci mají dost svátků společných s námi, ale samozřejmě zdaleka ne všechny.

Německo je také typické, že některé svátky se slaví jenom v některých spolkových zemích. Typicky se jedná o katolické vs. protestantské svátky. Národní svátky jsou ale samozřejmě společné pro celou zemi.

Datum svátku	Typ data	Název svátku
1. leden	Pevné	Nový rok
6. leden	Pevné	Zjevení Páně
18. duben	Pohyblivé	Velký pátek
21. duben	Pohyblivé	Velikonoční pondělí
1. květen	Pevné	Svátek práce
29. květen	Pohyblivé	Nanebevstoupení Páně
9. červen	Pohyblivé	Svatodušní pondělí
19. červen	Pohyblivé	Tělo a Krev Páně
15. srpen	Pevné	Nanebevzetí Panny Marie
3. říjen	Pevné	Den německé jednoty
31. říjen	Pevné	Den reformace
1. listopad	Pevné	Všech svatých
25. prosinec	Pevné	První svátek vánoční
26. prosinec	Pevné	Druhý svátek vánoční

Jenom pro zajímavost, tak v Česku máme 14 svátků, což je vlastně stejný počet, jako je německých svátků v tabulce.

Pojďme si už jednotlivé německé státní svátky podrobněji představit:

Svátky ve spolkových zemích

Přečtěte si také samostatné průvodce o státních svátcích v dalších spolkových zemích.

svátky Bavorsko

svátky Sasko

Nový rok

ledna 2025, svátek s pevným datem

Státní svátek “Nový rok” (německy “Neujahr”) se v Německu slaví 1. ledna a je to veřejný svátek. Oslavuje se příchod nového roku podle gregoriánského kalendáře a je to den, kdy mnoho lidí oslavuje Nový rok o půlnoci mezi 31. prosincem a 1. lednem. Silvestr a Nový rok se v Německu slaví stejně jako u nás se šumivým vínem a ohňostroji.

Tradičně se tento den slaví jako dosažení dalšího roku, podobně jako narozeniny, ale pro všechny. Lidé často tráví zbytek dne v klidu, někteří pořádají společný oběd nebo večeři s přáteli nebo rodinou. V některých regionech místní média soutěží o zveřejnění fotografie prvního dítěte narozeného v novém roce. Klasické orchestry mohou odpoledne nebo večer prezentovat speciální hudební program známý jako Novoroční koncert.

V pozadí oslav Nového roku jsou tisíce let staré zimní slavnosti v Evropě, které mají svůj původ v předkřesťanských vírách o potřebě přilákat Slunce zpět na Zemi během dlouhých zim na severní polokouli. Ačkoli 1. ledna nebyl vždy prvním dnem nového roku, v oblasti. V starověkém Německu, byl starořímský Nový rok slaven 1. března až do roku 153 př. n. l. Od roku 153 př. n. l. byl v Římské říši byl stanoven Nový rok na 1. ledna.

“Nový rok” je svátek, který je pevně spojen s oslavami, rodinnými setkáními a tradicemi, které odrážejí naději a očekávání pro nadcházející rok.

Zjevení páně

ledna 2025, svátek s pevným datem

Svátek Zjevení Páně, známý také jako Tři králové nebo Dreikönigstag v německy mluvících zemích, se v Německu slaví 6. ledna. Tento den je veřejným svátkem ve většině spolkových zemích, jako jsou Bádensko-Württembersko, Bavorsko a Sasko-Anhaltsko.

Zjevení Páně je křesťanský svátek, který si připomíná návštěvu tří mudrců – Melichara, Kašpara a Baltazara – u novorozeného Ježíše. Podle křesťanské tradice tito mudrci následovali jasnou hvězdu na obloze do Betléma a přinesli Ježíšovi dary zlata, kadidla a myrhy. Tento příběh je považován za zjevení (epifanii) Božího syna lidstvu.

Jak se svátek „Zjevení páně“ typicky oslavuje:

Někteří lidé navštěvují speciální bohoslužby v kostelech.
Pokud kostel měl během vánočního období vystaven betlém, figurky představující mudrce jsou umístěny do betléma právě 6. ledna.
Děti se učí o příběhu tří králů a mohou celý vánoční příběh zahrát.
V některých regionech se domy a stáje očišťují spalováním kadidla a nechávají kouř proniknout místnostmi.
Skupiny dětí, známé jako Sternsinger, chodí od domu k domu, zpívají hymny o narození Ježíše a návštěvě mudrců a žádají o peníze na charitu.

Tento svátek je také považován za konec vánoční sezóny. Zjevení Páně je svátek, který je spojen s tradicemi, které odrážejí víru a oslavu jedné z klíčových událostí v křesťanském náboženství.

Velký pátek

18. března 2025, pohyblivý svátek

Velký pátek, známý v Německu jako Karfreitag, je státní svátek, který se slaví 29. března 2024. Tento den si mnoho lidí v Německu připomíná ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na kříži. Velký pátek má pevné místo mezi státní svátky v Německu.

Velký pátek je veřejným svátkem ve všech německých spolkových zemích a je to den volna pro většinu obyvatelstva, školy a většina podniků jsou zavřené. Symboly Velkého pátku zahrnují obrázky kříže, který byl použit během Ježíšova ukřižování.

Tradiční způsoby, jakými lidé tento den oslavují, zahrnují:

Účast na zvláštních bohoslužbách v kostelech.
V některých kostelech a oblastech se na Velký pátek nehraje na varhany a nezvoní zvony, místo toho se používají dřevěné řechtačky k ohlášení začátku bohoslužeb a doprovodu hymnů.
Venkovní náboženské průvody nebo divadelní představení, které vyprávějí příběh posledních událostí vedoucích k Ježíšovu ukřižování.
Zvykem je jíst ryby místo masa, protože Velký pátek je půstní den pro mnoho křesťanů.

Pro ostatní je Velký pátek začátkem dlouhého víkendu, který zahrnuje také Velikonoční pondělí. Někteří lidé mohou využít krátkou přestávku nebo delší dovolenou v Německu nebo v sousední zemi. V některých letech a regionech je možné lyžovat o Velikonocích, v jiných je to začátek plavební sezóny. Některé významné automobilové závody se také konají na Velký pátek.

V německém ústavním zákoně o ochraně nedělí a státních svátků je Velký pátek považován za “stille Tage” (tichý svátek), což znamená, že existují určitá omezení pro prodej alkoholu, veřejná vystoupení a tanec.

Velký pátek je tedy svátek, který je spojen s náboženskými obřady, půstem a připomínkou jedné z nejdůležitějších událostí v křesťanském náboženství.

Velikonoční pondělí

21. dubna 2025, pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí, známý v Německu jako Ostermontag, je veřejný svátek, který následuje po Velikonoční neděli, kdy se podle křesťanské víry připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V roce 2024 připadá Velikonoční pondělí na 1. dubna.

Tento den je veřejným svátkem ve všech německých spolkových zemích a je to oblíbený den volna, školy a většina podniků jsou zavřené. Některé obchody mohou být otevřené, zejména ty na nádražích, letištích a dálnicích.

Jak si lidé užívají velikonoční pondělí v Německu?

Ranní průvody, známé jako Emmausgang, které připomínají procházky, které podle Nového zákona učinil Ježíš po svém ukřižování a zmrtvýchvstání1.
Lidé, kteří se neúčastní průvodu, mohou cestovat na venkov, aby si užili jarní přírodu a procházky krajinou.
V některých vesnicích se konají závody s vejci, známé jako Eierlauf. Pravidla těchto závodů se liší – některé jsou určeny pro děti, které soutěží v běhu s vejcem (nebo bramborou) na lžíci, zatímco jiné jsou pro mladé muže, kteří tímto způsobem prokazují svou připravenost na sňatek.

Velikonoční pondělí je také považován za symbolický konec zimy a začátek jara. V některých venkovských oblastech se mohou konat procesí nebo procházky poli zimních plodin, aby se oslavil začátek jarní sezóny.

V minulosti byly církevní oslavy Vánoc, Velikonoc a Svatodušních svátků tradičně slaveny po celý týden. Nyní mnoho moderních komunit slaví tyto svátky jako jednotlivé dny. Veřejný svátek na Velikonoční pondělí umožňoval pracujícím lidem účastnit se bohoslužeb.

Velikonoční pondělí je tedy svátek, který je spojen s náboženskými obřady, jarními tradicemi a oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Svátek práce

května 2025, svátek s pevným datem

Svátek práce, známý v Německu jako Tag der Arbeit, se slaví 1. května. Tento den je veřejným svátkem ve všech německých spolkových zemích a je to den volna pro většinu obyvatelstva, školy a většina podniků jsou zavřené.

Svátek práce je mezinárodní svátek, který je spojen s oslavou práv pracujících a úspěchů dělnického hnutí. Historie tohoto svátku sahá do roku 1889, kdy byl na prvním mezinárodním kongresu socialistických stran v Evropě v Paříži vyhlášen 1. květen jako „Den mezinárodní jednoty a solidarity pracujících“.

Datum bylo zvoleno kvůli událostem na druhé straně Atlantiku, kde Americká federace organizovaných obchodů a odborových svazů požadovala osmihodinový pracovní den, který měl začít platit od 1. května 1886. To vedlo ke generální stávce a Haymarketským nepokojům v Chicagu v roce 1886, ale nakonec také k oficiálnímu schválení osmihodinového pracovního dne.

V Německu se na Svátek práce konají různé festivaly, které zahrnují vše od tance kolem sloupů po vyhánění zlých duchů. Nicméně oficiální důvod, proč jsou na tento den zavřené banky, pošty a většina podniků, souvisí s oslavou práv pracujících.

Většina lidí si v dnešní době prostě užívá volno a den klidu. Konají se rodinné pikniky nebo společné obědy, kde se lidé setkávají a tráví čas s přáteli a rodinou. O svátek Práce se také konají kulturní akce, jako jsou koncerty nebo divadelní představení, stejně jako různé politické demonstrace a manifestace.

Nanabesestoupení páně

29. května 2025, svátek s pohyblivým datem

Svátek Nanebevstoupení Páně, známý v Německu jako Christi Himmelfahrt nebo Vatertag, se slaví 40 dní po Velikonocích, což v roce 2024 připadá na čtvrtek 9. května. Tento den je veřejným svátkem ve všech německých spolkových zemích a je to den volna pro všechny lidi, kdy státní instituce i soukromé firmy zůstávají zavřené.

Svátek si připomíná nanebevstoupení Ježíše Krista do nebe, což je událost popsaná v Novém zákoně. Podle křesťanské víry se Ježíš po svém zmrtvýchvstání zjevil svým učedníkům po dobu 40 dní a poté byl vzat do nebe.

Co lidé dělají o tento svátek:

Samozřejmě se účastní na zvláštních bohoslužbách v kostelech.
V některých venkovských katolických oblastech se konají procesí s náboženskými prapory v polích kolem vesnic.
Během těchto procesí se čtou čtyři různé biblické texty na čtyřech „stanovištích“.
V městě Cáchy se na Nanebevstoupení Páně uděluje Mezinárodní cena Karla Velikého osobě, která přispěla k lidstvu a světovému míru, zejména v oblasti porozumění a společenství západní Evropy.

Nanebevstoupení Páně je také v některých částech Německa slaven jako Den otců nebo Den mužů. Skupiny přátel nebo mužských příbuzných tráví den společně, často se účastní venkovní aktivity, jako je procházka v přírodě nebo jízda na koni a voze. Poté mají společné jídlo.

Veřejný život na Nanebevstoupení Páně zahrnuje uzavření pošt, bank, obchodů a firem. Nicméně některé turistické obchody mohou být otevřené a obchody na nádražích, letištích a dálnicích jsou obvykle otevřené. Existují také některá omezení prodeje alkoholu, veřejných zábav a tance. Služby veřejné dopravy mohou fungovat jako obvykle, s omezeným provozem nebo bez služby v závislosti na tom, kde člověk žije nebo chce cestovat.

Nanebevstoupení Páně je tedy svátek, který je spojen s náboženskými obřady, rodinnými a společenskými tradicemi a oslavou nanebevstoupení Ježíše Krista.

Svatodušní pondělí

9. červen 2025, pohyblivý svátek

Svatodušní pondělí, známý v Německu jako Pfingstmontag, je veřejný svátek, který se slaví den po Svatodušní neděli, tedy den po svátku Seslání Ducha svatého. V roce 2024 připadá Svatodušní pondělí na 20. května.

Tento den je veřejným svátkem ve všech německých spolkových zemích a je to den pracovního klidu. Svátek si připomíná seslání Ducha svatého na Ježíšovy učedníky podle Bible. Duch svatý je často symbolizován bílou holubicí.

Jak se slaví svatodušní pondělí? Tradiční je účast na bohoslužbách v kostelech, které mohou být často venkovní. Lidé se scházejí, aby společně oslavovali venku, protože už velmi brzo bude léto.

V noci mezi Svatodušní nedělí a Svatodušním pondělím, známé jako noc neklidu (Unruhnacht nebo Bosheitsnacht), se v minulosti věřilo, že zlé duchy jsou aktivní a mohou krást majetek, který není zamčený. Nyní, v některých oblastech, mladí lidé hrají roli zlých duchů a přesouvají malé zemědělské nástroje a zahradní lavičky na jiné pozemky.

Mladí muži mohou také přibít březové větve na stěny domů mladých žen, které chtějí požádat o ruku.

Oslavy Svatodušního týdne pokračují i po pondělí v některých oblastech. Například úterý po Svatodušní neděli je známé jako Lesní den (Waeldchestag) ve Frankfurtu nad Mohanem se koná velká párty a zábavní veletrh v lesnaté oblasti parku na okraji města a v sousedních předměstích.

Středa po Svatodušní neděli je známá jako Česneková středa (Knoblauchsmittwoch) v oblasti na hranici mezi spolkovými zeměmi Sasko-Anhaltsko a Sasko. O tento den se tradičně jedla jídla obsahujícího hodně česneku.

Veřejný život na Svatodušní pondělí zahrnuje uzavření pošt, bank, obchodů a dalších firem. Existují také omezení prodeje alkoholu, veřejných zábav a vystoupení včetně tance. Svatodušní pondělí je svátek, který je spojen s náboženskými obřady, lidovými tradicemi a oslavou seslání Ducha svatého.

📅 Svátky v jiným zemích

Zjisti, kdy se slaví svátky v Rakousku, svátky na Slovensku, svátky Polsko.

Tělo a Krev Páně

19. června 2025, pohyblivý svátek

Svátek Tělo a Krev Páně, známý v Německu jako Fronleichnam, se slaví 60 dní po Velikonocích, což v roce 2024 připadá na čtvrtek 30. května 2024. Tento den je veřejným svátkem pouze v některých spolkových zemích, jako jsou Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Hesensko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc a Sársko, a v některých částech Saska a Durynska.

Svátek si připomíná Eucharistii (Svaté přijímání, Večeře Páně), která je důležitá v katolické církvi. Eucharistie je oslavou poslední večeře, kterou Ježíš sdílel se svými učedníky.

Nejčastěji se tento křesťanský svátek slaví:

Účast na bohoslužbách v kostelech, kde je zvláštní pozornost věnována požehnání svátosti.
V mnoha místech je požehnaná svátost po bohoslužbě vystavena v procesích venku. To často vede k barevným oslavám, zejména v malých vesnicích.
Na březích Rýna v Kolíně nad Rýnem se koná procesí lodí, známé jako Muelheimer Gottestracht, které se koná každý rok od roku 1435. Cestující mohou na některých lodích v procesí jezdit.

Veřejný život na tento život ustává a je uzavřeno prakticky vše, co je možné.

Svátek Tělo a Krev Páně je tedy svátek, který je spojen s náboženskými obřady, procesími a oslavou Eucharistie.

Nanebevzetí Panny Marie

srpna 2025, svátek s pevným datem

Svátek Nanebevzetí Panny Marie, známý v Německu jako Mariä Himmelfahrt, se slaví 15. srpna. Tento den je veřejným svátkem jen v některých spolkových zemích, jako jsou Bavorsko a Sársko, a v některých částech Saska a Durynska.

Svátek si připomíná nanebevzetí Panny Marie do nebe, což je událost, která má velký význam pro katolickou církev. Podle katolické víry bylo tělo i duše Panny Marie přeneseny do nebe na konci jejího pozemského života.

O tento svátek se konají bohoslužby, které jsou ohlašovány dlouhým zvoněním zvonů. V některých oblastech se konají náboženské průvody a letní festivaly.

S tímto svátkem se pojí také různé speciální tradice týkající se stromů a rostlin. První zralé ořechy nebo lískové oříšky se nazývají Mariiny ořechy (Mariennüsse) a jsou dávány dětem.

Lidé mohou jít do polí a luk sbírat bylinky s léčivými vlastnostmi (nebo alespoň ty, co mají dobrou chuť). Některé bylinky jsou umístěny u oltářů a jiné jsou připevněny na stěny domů a stájí.

Veřejný život na svátek Nanebevzetí Panny Marie utichá a státní instituce i firmy jsou obvykle zavřeny.

Den německé jednoty

3.října 2025, svátek s pevným datem

Den německé jednoty, známý v Německu jako Tag der Deutschen Einheit, se slaví 3. října. Tento den je veřejným svátkem ve všech německých spolkových zemích a je to den volna pro většinu obyvatelstva, školy a většina podniků jsou zavřené.

Svátek si připomíná znovu sjednocení Německa v roce 1990, kdy Německá demokratická republika (východní Německo) vstoupila do Spolkové republiky Německo (západní Německo), a tak poprvé od roku 1945 začal fungovat jednotný německý stát. Den německé jednoty 3. října byl vyhlášen za německý národní svátek roku 1990, hned poté, co bylo sjednocení formálně dokončeno.

Jak se oslavuje „Den německé jednoty?“

Konají se oficiální ceremonie a oslavy ve všech hlavních městech spolkových zemí.
Koncerty, festivaly a veřejné akce, které oslavují německou kulturu a historii.
Vzdělávací programy a výstavy, které připomínají historii německého sjednocení a jeho význam pro současné Německo.

Co se týká obchodů a služeb, tak ty jsou z naprosté většiny zavřené. Otevřeno je maximálně na nádražích a v místech, které patří ke kritické infrastruktuře.

Den německé jednoty je tedy svátek, který je spojen s oslavami, vzpomínkami a uznáním historického významu sjednocení Německa. Pro Němce je to asi nejdůležitější národní svátek.

Den reformace

října 2025, svátek s pevným datem

Den reformace, známý v Německu jako Reformationstag, se slaví 31. října. Tento den je veřejným svátkem v některých spolkových zemích, včetně Braniborska, Meklenburska-Předního Pomořanska, Saska, Sasko-Anhaltska, Durynska, Šlesvicka-Holštýnska, Hamburku, Dolního Saska a Brém.

Svátek si připomíná důležitou událost v historii křesťanství, kdy německý mnich a teolog Martin Luther přibil své návrhy, známé jako 95 tezí, na dveře kostela ve Wittenbergu v roce 1517. Tento čin je považován za počátek náboženské a sociální změny v Evropě, která vedla k protestantské reformaci.

Tradiční způsoby, jakými lidé tento den oslavují, zahrnují:

Účast na zvláštních bohoslužbách v luteránských a některých reformovaných církvích, aby si připomněli výročí Lutherova prohlášení.
Lidé, kteří nejsou křesťansky založeni, mají volný den, aby strávili čas s rodinou nebo přáteli.
Mnoho lidí využívá tento den k nákupům nebo návštěvě atrakcí v sousedních zemích, jako je Rakousko, Polsko nebo Švýcarsko, protože tyto země jsou blízko zemí. Které slaví tento svátek.

Obchody během tohoto svátku zůstávají zavřené.

Den reformace je tedy svátek, který je spojen s náboženskými obřady, rodinnými setkáními a oslavou historického významu reformace.

Všech svatých

1.11.2025, svátek s pevným datem

Svátek Všech svatých, známý v Německu jako Allerheiligen, se slaví 1. listopadu. Tento den je veřejným svátkem v několika spolkových zemích, včetně Bádenska-Württemberska, Bavorska, Porýní-Falce, Severního Porýní-Vestfálska a Sársko.

Svátek si připomíná životy všech svatých v křesťanské tradici. Katolíci a někteří protestanti v Německu také vzpomínají na zesnulé příbuzné a navštěvují jejich hroby.

Lidé se také účastní zádušních mší v kostelech, kde se zapalují svíčky a modlí se za zesnulé příbuzné.

V katolických oblastech jsou mnohé hřbitovy zdobeny květinami a svíčky se zapalují, jakmile začne stmívat v pozdním odpoledni.

Obchody, služby a státní instituce jsou na tento svátek zavřeny.

Svátek Všech svatých je tedy svátek, který je spojen s náboženskými obřady, vzpomínkami na zesnulé a oslavou životů všech svatých. Jak vidíte, tak svátky v Německu se nemusí ani moc lišit od těch českých.

První svátek vánoční

25.12.2025, svátek s pevným datem

První svátek vánoční, známý v Německu jako Weihnachtstag, se slaví 25. prosince. Tento den je veřejným svátkem v celém Německu. Všichni mají volno a užívají si svátky s rodinou. První svátek vánoční patří mezi nejoblíbenější svátky v Německu.

Svátek si připomíná narození Ježíše Krista, což je centrální událost křesťanské víry. Mnoho lidí tráví tento den s rodinou a přáteli, velké jídlo s tradičními pokrmy je podáváno a jsou vystaveny vánoční dekorace.

Konají se velké rodinné obědy nebo večeře, kde typické pokrmy zahrnují pečenou husu nebo kachnu plněnou jablky, kaštany, cibulí nebo švestkami.

Vánoční dekorace zahrnují vánoční stromky, nazdobené větvičky, malé svíčky nebo elektrická světla, dřevěné oříšky, kadidelnice různých tvarů a jesličky s figurkami představujícími Marii, Josefa, Ježíše, pastýře a tři krále.

Vánoční svátky patří k těm nejklidnějších v celém roce, kdy opravdu nikdo kdo nemusí, tak nepracuje.

První svátek vánoční je tedy svátek, který je spojen s náboženskými obřady, rodinnými setkáními a oslavou narození Ježíše Krista.

Druhý svátek vánoční

26.12.2025, svátek s pevným datem

Druhý svátek vánoční, známý v Německu jako Zweiter Weihnachtsfeiertag nebo Stephanstag, se slaví 26. prosince. Tento den je veřejným svátkem ve všech německých spolkových zemích a je to oblíbený den volna.

Svátek si připomíná svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka, který byl ukamenován za svou víru. Pro mnoho lidí je to klidný den strávený s přáteli nebo rodinou nebo příležitost užít si hezký den volna.

Lidé tráví druhý svátek různě. Opět vedou hlavně oslavy s rodinou. Často se chodí na rodinné procházky a nebo se hrají deskové hry.

Druhý svátek vánoční je také dnem, kdy se lidé zotavují z vánočních oslav a připravují se na zimní výprodeje, které často začínají 27. prosince.

Některé rodiny a přátelé připravují společné jídlo, které může být vařeno přímo u stolu, jako jsou palačinky, fondue nebo maso a sýr vařené na malém grilu nebo horkém kameni. Jiní jedí zbytky velkých jídel podávaných na Štědrý večer a První svátek vánoční.

I o druhý vánoční svátek zůstává vše co může zavřeno a lidé mají volno od pracovních povinností.