Velikonoční prázdniny jsou v České republice spojeny se svátky Velikonoc, které jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Velikonoce slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista jejich datum je proměnlivé podle měsíčního kalendáře.
Školáci mají volno ve čtvrtek 17. dubna 2025, tedy ještě před samotnými Velikonocemi.
V pátek 18. dubna následuje státní svátek – Velký pátek, kdy mají volno úplně všichni. Volno pro všechny je pak také o Velikonoční pondělí 21. dubna 2025.
Sečteno a podtrženo mají tak školáci hezkých 5 dní volna v kuse – to už je pořádný prodloužený víkend a to od 17. dubna do 21. dubna 2025. Rodiče mají volno o jeden den kratší, což jsou právě ony velikonoční prázdniny.
Každý den Velikonoc má mimochodem svůj význam a příběh. Pojďme si je představit:
Zelený čtvrtek – 17. 4. 2025
Zelený čtvrtek je den, kdy si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s 12 apoštoly a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl pravděpodobně zkomolením původního německého názvu „lkavý čtvrtek“. Zelený čtvrtek je také dnem, kdy byl Ježíš zatčen v Getsemanské zahradě po své modlitbě.
Na Zelený čtvrtek se slaví různé křesťanské i lidové zvyky. V katedrálách se koná mše, kde biskup žehná oleje a kněží obnovují své sliby. Ve farních kostelích se slaví večerní mše, kde se připomíná poslední večeře a někdy se zařazuje i mytí nohou podle Ježíšova příkladu. Při zpěvu Gloria zvoní zvony a pak se odmlčí až do Velikonoční vigilie. Na konci mše se odnáší eucharistie mimo svatostánek na jiné místo v kostele.
Mezi lidové zvyky patří například jídlo zelené barvy, jako jsou zelené polévky nebo špenát. Také se vaří jidáše, což jsou sladké pečivo ve tvaru provazu. Některé pivovary vaří speciální zelené pivo, které je novodobou tradicí. Na Zelený čtvrtek se také říkají pranostiky o počasí nebo o setí hrachu.
Zelený čtvrtek je tedy velmi bohatý na symboliku a tradice, které se týkají jak křesťanské víry, tak jarní přírody.
Velký pátek – 18. 4. 2025
O Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování a smrt Ježíše Krista na Kalvárii. Přívlastek „velký“ znamená důležitý, vznešený, slavný. Velký pátek je také dnem, kdy byl Ježíš pohřben do hrobu a zůstal tam až do nedělního vzkříšení.
Na Velký pátek se slaví různé křesťanské i lidové zvyky. V katedrálách se koná mše, kde biskup žehná oleje a kněží obnovují své sliby. Ve farních kostelích se slaví večerní bohoslužba, kde se čtou pašije, uctívá se kříž a podává se přijímání. Při zpěvu Gloria zvoní zvony a pak se odmlčí až do Velikonoční vigilie. Na konci bohoslužby se kostel zatemní a zůstane prázdný.
Mezi lidové zvyky patří konzumovat jídlo bez masa, jako jsou například jidáše, připravené často předchozí den. Také se říká, že na Velký pátek se dějí zázraky, třeba se říká, že se otevírají hory a vydávají své pokladů. Někteří lidé se také koupou v potoku, aby byli zdraví a krásní. Na Velký pátek se také říkají pranostiky o počasí nebo o úrodě.
Velký pátek je tedy velmi smutný, ale i zázračný den, který má hluboký význam pro křesťanskou víru.
Bílá sobota – 19. 4. 2025
Bílá sobota je den, kdy se křesťané připravují na největší slavnost roku – Velikonoce. Je to den, kdy se vzpomíná na Ježíše, který ležel v hrobě po své smrti na kříži. Je to den, kdy se končí postní doba a pomalu začíná radostná oslava zmrtvýchvstání.
Je to den, kdy se pečou sladkosti, barví vajíčka a pletou pomlázky. Je to den, kdy se dělá velký úklid a bílení. Je to den, kdy se dějí zázraky a prorokují pranostiky. Je to den, kdy se čeká na zvony, které se vrátí z Říma.
Je to den, kdy se bdí u Božího hrobu a čeká se na Velikonoční vigilii. Taková je Bílá sobota.
Velikonoční neděle – 20. 4. 2025
Velikonoční neděle, také nazývaná Boží hod velikonoční nebo Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí. Velikonoční neděle je první den padesátidenní doby velikonoční, která končí slavností Seslání Ducha svatého (Letnice).
Na Velikonoční neděli se slaví různé křesťanské i lidové zvyky. V kostelích se koná slavnostní mše, kde se zpívá Aleluja a Vesel se, nebes Královno. Lidé si také přinášejí do kostela velikonoční pokrmy, jako jsou mazance, beránky nebo vajíčka, a nechávají je světit. Na Velikonoční neděli se také chodí na návštěvu a obdarovává se drobnými dárky.
Velikonoční neděle je tedy dnem radosti a oslavy, který má hluboký význam pro křesťanskou víru.
Přečtěte si také něco o dalších prázninách:
Pololetní prázdniny – Jarní prázdniny – Vánoční prázdniny
Velikonoční pondělí – 21. 4. 2025
Velikonoční pondělí je druhý den po Velikonoční neděli, kdy si křesťané prožívají radost ze zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Je to také den, kdy se slaví různé lidové zvyky a tradice, které souvisí s příchodem jara a plodností. Velikonoční pondělí je v České republice státním svátkem a dnem pracovního klidu.
Na Velikonoční pondělí se slaví hlavně koledování s pomlázkou. Pomlázka se plete z vrbového proutí a chlapci jí šlehají dívky po hýždích, aby jim předali jarní svěžest a zdraví. Dívky pak odměňují chlapce malovanými vajíčky, která jsou symbolem nového života a zrození. V některých regionech se také dívky mstí chlapcům poléváním vodou. Tento zvyk je mimochodem rozšířený hlavně na Slovensku a Maďarsku, kde se hlavně polévá.
Také se říká, že na Velikonoční pondělí se dějí zázraky. K Velikonocům se také váže mnoho lidových pranostik. Velikonoční pondělí je pak vrcholem současných Velikonoc, kdy se rodiny a přátelé navštěvují, povídají si a dobře se baví.
Velikonoční prázdniny 2025 závěrečné shrnutí
Takové jsou Velikonoce a Velikonoční prázdniny. Školáci mají volno od čtvrtka a dohromady tak mají volno na plných pět dní od čtvrtka 17. dubna do pondělí 21. dubna 2025. Poslední den půjdou tedy do školy ve středu a první den po svátcích zase nastoupí v úterý.
Takto to mají všechny základní školy a střední školy a s nimi i mnoho mateřských školek (i když u nich to není pravidlo).
A jak využijete velikonoční prázdniny vy? Máte rádi tradice? Nebo máte vlastní program? Užijete si pohodu volných dnů a nebo úplně jinak? Skoro týden volna láká k využití například pro dovolenou. 😉
