Státní svátky v Polsku jsou dny, kdy se oslavují důležité události z historie, kultury nebo náboženství své země. V Polsku je 9 stálých státních svátků a 4 pohyblivé, které se každoročně mění, například Velikonoce podle církevního kalendáře. Svátky Polsko info přímo zde.
Většina státních svátků je také církevních, protože Polsko je silně věřící katolická země. Během státních svátků jsou v Polsku zavřené všechny obchody a instituce, takže si neplánujte nákupy nebo návštěvu muzeí v tyto dny.
Lidé mají volno v práci a věnují se buď tradičním programům a nebo odpočívají.
Státní svátky Polsko
Zde je přehled státních svátků v Polsku pro rok 2025:
| Datum v roce 2025 | Mění se datum? | Název svátku |
| 1. ledna | pevné | Nový rok |
| 6. ledna | pevné | Tři králové |
| 20. dubna | pohyblivé | Velikonoční neděle |
| 21. dubna | pohyblivé | Velikonoční pondělí |
| 1. května | pevné | Svátek práce |
| 3. května | pevné | Ústava 3. května |
| 9. června | pohyblivé | Seslání Ducha Svatého |
| 19. června | pohyblivé | Těla a Krve Páně – Boží tělo |
| 15. srpna | pevné | Nanebevzetí Panny Marie, Svátek Polské Armády |
| 1. listopadu | pevné | Svátek všech svatých |
| 11. listopadu | pevné | Den nezávislosti Polska |
| 25. prosince | pevné | Vánoce (1. svátek) |
| 26. prosince | pevné | Vánoce (2. svátek) |
📅 Svátky v jiným zemích
Zjisti, kdy se slaví svátky v Rakousku, svátky v Německu, svátky Slovensko.
Nový rok (Nowy Rok)
- ledna 2025 – Svátek s pevným datem
Je den, kdy se slaví začátek nového kalendářního roku. V Polsku se tento den oslavuje podobně jako v České republice, s ohňostroji, šampaňským a přáními štěstí. Někteří lidé také chodí do kostela na půlnoční mši nebo sledují televizní přenosy z Varšavy nebo Krakova. Nový rok je také dnem, kdy se lidé snaží dodržovat svá novoroční předsevzetí.
Tři králové (Trzech Króli)
- ledna 2025 – Svátek s pevným datem
Tímto dnem se připomíná návštěva tří mudrců z Východu u Ježíška v Betlémě. Tento den je v Polsku státním svátkem od roku 2011, kdy byl obnoven po zrušení komunistickou vládou v roce 1960. V tento den se lidé účastní průvodů, které znázorňují cestu Tří králů, a nechávají si v kostelech požehnat křídu, kterou pak píší na dveře svých domů iniciály jejich jmen: K+M+B (Kašpar, Melichar, Baltazar). Tímto způsobem si přejí ochranu a požehnání pro své domovy a rodiny.
Velikonoční neděle (Zmartwychwstanie Pańskie – Niedziela Wielkanocna)
- dubna 2025 – Svátek s pohyblivým datem
Velikonoce jsou svátkem, kdy se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V Polsku je to nejvýznamnější církevní svátek, který má mnoho tradic a zvyků. V tento den se lidé ráno vydávají na velikonoční mši, kde se radují z Kristova vzkříšení a zpívají velikonoční písně.
Poté se vrací domů, kde se požehnají svěcenou vodou a podělí se o velikonočního beránka, který symbolizuje Krista. Rodina a přátelé se společně posadí k bohatému velikonočnímu snídani, která se skládá z různých pokrmů, jako jsou bílé klobásky, vejce, šunka, sýry, chléb, mazanec, makovník a další sladkosti. Během dne se také navštěvují příbuzní a přátelé a vyměňují si velikonoční přání a dárky.
Velikonoční pondělí (Poniedziałek Wielkanocny)
- dubna 2025 – Svátek s pohyblivým datem
Pokračuje ve velikonočních oslavách a tradicích, jako je například polévání vodou. Tento zvyk se nazývá Śmigus-Dyngus nebo Lany Poniedziałek a spočívá v tom, že se lidé navzájem stříkají vodou, což má znamenat plodnost a očistu. Původně se tento zvyk provozoval jen mezi mladými lidmi, kteří se takto projevovali svou náklonností, ale dnes se zapojují lidé všech věkových kategorií. Někteří lidé také v tento den chodí na procházky do přírody nebo na hřbitovy, kde zapalují svíčky na hrobech svých blízkých.
Svátek práce (Święto Pracy)
- kvetna 2025 – Svátek s pevným datem
Celosvětový svátek, který slaví právo na práci a sociální spravedlnost. Tento den je mezinárodním svátkem, který vznikl na konci 19. století jako připomínka stávek a bojů dělnického hnutí za lepší pracovní podmínky a osmihodinovou pracovní dobu.
V Polsku je tento den státním svátkem od roku 1950, kdy byl zaveden komunistickou vládou. V minulosti se v tento den konaly velké manifestace a průvody, které byly často využívány k propagandě režimu. Dnes je tento den spíše příležitostí k odpočinku a relaxaci, někteří lidé také využívají prodlouženého víkendu k výletům nebo návštěvám kulturních akcí.
Den Ústavy 3. května (1791) (Uchwalenie Konstytucji 3 Maja)
- kvetna 2025 – Svátek s pevným datem
Připomíná přijetí první moderní ústavy v Evropě a druhé na světě, která zaručovala občanské svobody a národní suverenitu. Tento den je v Polsku státním svátkem od roku 1919, kdy byl zaveden jako symbol polské státnosti a demokracie. Ústava z 3. května 1791 byla reakcí na politickou a hospodářskou krizi Polsko-litevské unie, která byla ohrožována sousedními mocnostmi.
Ústava zaváděla konstituční monarchii, zrušila liberum veto, omezovala privilegia šlechty a zlepšovala postavení měšťanů a rolníků. Ústava byla však brzy zničena díky ruské vojenské intervenci a druhému dělení Polska. V tento den se v Polsku konají různé slavnostní akce, jako jsou průvody, koncerty, výstavy nebo pietní akty.
Seslání Ducha Svatého (Zesłania Ducha Świętego – Zielone Świątki)
- června 2025 – Svátek s pohyblivým datem
Je to důležitý ale ne státní svátek.
Je den, kdy se slaví příchod Ducha Svatého na apoštoly a zrození církve. Tento svátek se slaví 50 dní po Velikonocích, v neděli po Nanebevstoupení Páně. V Polsku se také nazývá Zelené svátky, protože se v tento den zdobí kostely a domy zelenými větvemi, květinami a bylinami. V některých regionech se také konají lidové zvyky, jako je házení vody na sebe nebo skákání přes oheň.
Těla a Krve Páně – Boží tělo (Ciała i Krwi Pańskiej – Boże Ciało)
- cervna 2025 – Svátek s pohyblivým datem
Je den, kdy se slaví přítomnost Ježíše Krista v eucharistii a pořádají se slavnostní procesí. Tento svátek se slaví ve čtvrtek po Nejsvětější Trojici, tedy 60 dní po Velikonocích. V Polsku je to velmi důležitý a starobylý svátek, který se slaví od 13. století. Procesí vycházejí z kostelů a procházejí ulicemi, které jsou vyzdobeny květinami, prapory a oltáři. V procesích se nesou monstrance s Nejsvětější svátostí, kříže, sochy a obrazy svatých. Lidé se účastní procesí, modlí se, zpívají a házejí květy pod nohy kněží.
Nanebevzetí Panny Marie, Svátek Polské Armády (Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny, Święto Wojska Polskiego)
- srpna 2025 – Svátek s pevným datem
Svátek oslavuje nanebevstoupení Panny Marie a také vítězství polských vojsk nad bolševiky v bitvě u Varšavy v roce 1920. Tento svátek se slaví 15. srpna. V Polsku je to nejdůležitější mariánský svátek, na který se sjíždějí poutníci do různých mariánských svatyní, zejména do Čenstochové, kde se nachází obraz Černé Madony.
V tento den se také konají vojenské ceremonie, přehlídky a vzpomínkové akce na počest padlých vojáků. Bitva u Varšavy je považována za zázrak na Visle, protože polská armáda zastavila postup bolševiků do Evropy a zachránila Polsko i Evropu před komunismem.
Svátek všech svatých „Dušičky“ (Wszystkich Świętych)
- listopadu 2025 – Svátek s pevným datem
O Svátek všech svatých (česky Dušičky) se vzpomíná na všechny svaté a zemřelé a navštěvují se hřbitovy. Tento svátek se slaví 1. listopadu. V Polsku je to velmi pietní a rodinný svátek, kdy lidé chodí na hřbitovy, zapalují svíčky, kladou květiny a modlí se za duše svých blízkých. Hřbitovy se v tento den promění v moře světel a barev. V některých městech se také konají koncerty, výstavy a divadelní představení na téma smrti a života.
Den nezávislosti Polska (1918) (Odzyskanie Niepodległości)
- listopadu 2025 – Svátek s pevným datem
Slaví se obnovení polské státnosti po 123 letech rozdělení mezi Prusko, Rakousko a Rusko. Tento svátek se slaví 11. listopadu. V tento den v roce 1918 skončila první světová válka a Polsko se opět objevilo na mapě Evropy. Hlavním symbolem tohoto dne je Józef Piłsudski, který byl pověřen sestavením vlády a velením armády. V tento den se konají různé oslavy, jako jsou průvody, koncerty, ohňostroje a vztyčování polských vlajek. Také se uctívá památka polských hrdinů, kteří bojovali za nezávislost.
Vánoce (1. svátek) (Boże Narodzenie)
- prosince 2025 – Svátek s pevným datem
Vánoce přináší volno a slaví se samozřejmě narození Ježíše Krista a tráví se čas s rodinou a přáteli. Tento svátek se slaví 25. prosince. V Polsku je to pokračování vánočních oslav, které začaly večer 24. prosince. V tento den se chodí do kostela na mši, jí se tradiční jídla, jako je kapr, zelí, boršč, pirohy, maková roláda a kutia, a rozdávají se dárky. Také se zpívají koledy a hrají se vánoční hry.
Vánoce (2. svátek) (Boże Narodzenie)
- prosince 2025 – Svátek s pevným datem
Pokračuje ve vánočních oslavách a tradicích, jako je například návštěva kostela nebo jízda na sáňkách. Tento svátek se slaví 26. prosince. V Polsku je to také den, kdy se navštěvují příbuzní a známí, kteří žijí daleko, a přináší se jim dárky a přání. Někdy se také konají divadelní představení nebo koncerty s vánoční tematikou.
Státní svátky Polsko závěr
Doufám, že jsem vám pomohl zorientovat se v polských státních svátcích. Pokud máte další otázky, rád vám odpovím v komentářích. 😊
