Státní svátky Francie 2025 – Seznam a informace

Jaké státní svátky Francie má? Kdy mají Francouzi volno? Na této stránce najdete seznam všech svátků ve Francii s datumy i jejich vysvětlením o co se vlastně jedná.

Ve Francii mají celkem 13 veřejných svátků. Ale 2 z nich se nedodržují v celé zemi. Francie je vůbec obrovská země (druhá největší v Evropě), kde mají velké regionální rozdíly.

Datum	Typ	Název
1. leden	pevné	Nový rok
29. duben	pohyblivé	Velký pátek
1. duben	pohyblivé	Velikonoční pondělí
1. květen	pevné	Svátek práce
8. květen	pevné	Den vítězství
9. květen	pohyblivé	Nanebevstoupení Páně
19. květen	pohyblivé	Svatodušní pondělí
14. červenec	pevné	Začátek Velké francouzské revoluce
15. srpen	pevné	Nanebevzetí Panny Marie
1. listopad	pevné	Den všech svatých
11. listopad	pevné	Den příměří – Konec 1. světové války
25. prosinec	pevné	Boží hod vánoční
26. prosinec	pevné	Den svatého Štěpána

 

Jak vidíte, tak francouzské svátky mají hodně společného s těmi českými. Pojí nás holt stejná křesťanská tradice, což mají obě dvě země společné – každý druhý svátek skrývá nějaký náboženský význam.

Pojďme si představit jednotlivé svátky ve Francii hezky důkladně:

Nový rok

1. leden 2024, svátek s pevným datem

Nový rok je ve Francii nejen začátkem nového kalendářního roku, ale také symbolem nových začátků, nadějí a přání. Tento svátek má dlouhou historii, která sahá až do dob starověkého Říma, kdy byl 1. leden zaveden jako první den roku podle kalendáře Juliana Caesara. Od té doby se ve Francii slaví různými způsoby, ale vždy s radostí a veselím.

Jednou z nejtypičtějších tradic Nového roku ve Francii je dávání přání a dárků mezi přáteli a rodinou. Tato zvyklost se nazývá „étrennes“ a pochází z doby, kdy se lidé obdarovávali malými mincemi nebo sladkostmi jako znamením štěstí a prosperity. Dnes se lidé obvykle posílají pohlednice, telefonují nebo posílají zprávy, aby si popřáli „Bonne année“ (Šťastný nový rok). Dárky se často týkají peněz, šperků, květin nebo čokolády.

Další oblíbenou tradicí je oslava Nového roku ve společnosti. Lidé se scházejí na večírcích, párty, veřejných akcích nebo ohňostrojích, aby společně přivítali nový rok. Nejznámějším místem pro oslavu Nového roku ve Francii je náměstí Place de la Concorde v centru Paříže, kde se shromažďují tisíce lidí, aby obdivovali osvětlené centrum města a sledovali působivý ohňostroj. Jiní lidé dávají přednost klidnější atmosféře a tráví Nový rok doma nebo v restauraci, kde si vychutnávají bohatou večeři, která se nazývá „réveillon“. Tato večeře se skládá z lahůdek, jako jsou ústřice, kaviár, foie gras, humr nebo kachna, a samozřejmě z dobrého vína a šampaňského.

Ve Francii je také zvykem dělat si předsevzetí na Nový rok, která se nazývají „bonnes résolutions“. Lidé si slibují, že zlepší nějaký aspekt svého života, jako je zdraví, práce, vztahy nebo koníčky. Někteří lidé si píší svá předsevzetí na papír a ukládají je do obálky, kterou otevřou až na konci roku, aby zjistili, zda je splnili. Jiní lidé si svá předsevzetí sdělují svým blízkým, aby je podpořili a pomohli jim je dodržet.

Nový rok je ve Francii velmi důležitý a radostný svátek, který odráží francouzskou kulturu, historii a osobnost. Je to příležitost k oslavě, sdílení, lásce a naději. Je to také čas k přemýšlení, plánování a snění. Jak byste chtěli strávit Nový rok ve Francii? Co byste si přáli pro sebe a pro své blízké? A jaká by byla vaše předsevzetí na Nový rok? Přeji vám Bonne année a mnoho štěstí!

Velký pátek (Dobrý pátek)

29. březen 2024, svátek s pohyblivým datem

Velký pátek je den, kdy si křesťané připomínají ukřižování a smrt Ježíše Krista na hoře Golgota. Je to jeden z nejvýznamnějších dnů v liturgickém roce, protože ukazuje oběť, kterou Ježíš podstoupil za hříchy lidstva. Velký pátek je také dnem pokání, postu a modlitby.

Ve Francii je Velký pátek státním svátkem pouze v Alsasku a v některých částech Lotrinska, které byly v minulosti pod německou správou. V těchto oblastech se dodržují tradiční zvyky, jako je například ztišení zvonů, které podle legendy odletěly do Říma pro požehnání papeže. Místo nich se ozývají dřevěné klepátka, které děti nosí po ulicích a vybírají drobné dary. V kostelech se konají pietní bohoslužby, při kterých se zpívají žalmy a čtou se biblické texty o Ježíšově utrpení. V některých městech se pořádají i procesí s křížem nebo sochou Krista.

V ostatních částech Francie není Velký pátek oficiálně uznáván jako svátek, ale spíše jako den volna pro některé zaměstnance. Někteří věřící se účastní bohoslužeb ve svých farnostech, ale většina lidí tráví tento den jako běžný pracovní nebo školní den. Obchody, restaurace, muzea a památky jsou otevřené a neprobíhají žádné speciální oslavy. Velký pátek je tak ve Francii spíše soukromou záležitostí než veřejnou slavností.

Velikonoční pondělí

1. duben 2024, svátek s pohyblivým datem

Velikonoční pondělí je ve Francii dnem, který navazuje na neděli zmrtvýchvstání Páně. Tento svátek má kořeny v křesťanské víře, ale také v lidových tradicích spojených s příchodem jara. Velikonoční pondělí je součástí velikonočního oktávu, kdy křesťané prožívají radost ze svého vykoupení Kristovým vzkříšením. Z liturgického hlediska je pondělí stejně důležité jako ostatní dny oktávu, ale historicky se stalo dnem pracovního klidu, který je ustanovený francouzským zákonem.

Ve Francii je zvykem, že na Velikonoční pondělí se lidé věnují svým rodinám a přátelům. Často se pořádají rodinné obědy nebo pikniky, kde se podávají typické velikonoční pokrmy, jako jsou jehněčí, šunka, salát nebo sýrový koláč. Děti se baví hledáním vajíček, která jsou ukrytá v zahradách nebo parcích. Vajíčka jsou symbolem plodnosti a nového života. Někdy jsou vajíčka čokoládová nebo cukrová, jindy jsou natřená nebo zdobená. V některých regionech se také konají soutěže ve kterých hrají vajíčka důležitou roli.

Velikonoční pondělí je ve Francii příležitostí k oslavě, sdílení, lásce a víře. Je to také čas k přemýšlení, plánování a snění. Jak byste chtěli strávit Velikonoční pondělí ve Francii? Co byste si přáli pro sebe a pro své blízké? A jak byste oslavili Kristovo vzkříšení? Přeji vám Joyeuses Pâques a mnoho štěstí!

Svátek práce

1. květen 2024, svátek s pevným datem

Svátek práce je ve Francii dnem, který oslavuje dělnické hnutí a boj za sociální práva. Tento svátek má původ v roce 1889, kdy byl 1. květen vyhlášen za mezinárodní den solidarity pracujících na památku stávky a masakru v Chicagu v roce 1886. Ve Francii se slaví jako všude jinde ve světě 1. května jako oficiální státní svátek, který je zároveň dnem pracovního klidu.

Ve Francii je zvykem, že na Svátek práce se lidé účastní demonstrací a pochodů, které organizují odbory, politické strany a sociální hnutí. Tyto akce mají za cíl upozornit na problémy a požadavky pracujících tříd, jako jsou mzdy, pracovní doba, důchody, zdravotní péče nebo rovnost. Někdy se také konají kulturní a sportovní akce, které mají podporovat soudržnost a solidaritu mezi lidmi.

Další typickou tradicí Svátku práce ve Francii je darování a prodávání konvalinek, které jsou symbolem štěstí a lásky. Tato zvyklost se datuje do 16. století, kdy král Karel IX. dostal konvalinku jako dárek a rozhodl se ji rozdávat svým dvorním dámám každý rok 1. května. Později se konvalinka stala oblíbeným květem dělníků a socialistů, kteří ji nosili jako odznak nebo ji prodávali na ulicích, aby získali peníze na své aktivity.

Svátek práce je ve Francii velmi důležitý a slavnostní svátek, který odráží francouzskou kulturu, historii a osobnost. Je to příležitost k oslavě práce i lidí, kteří pracují. Je to také čas k přemýšlení, plánování a snění. Jak byste chtěli strávit Svátek práce ve Francii? Co byste si přáli pro sebe a pro své blízké? A jak byste podpořili práva a zájmy pracujících? Přeji vám Bonne fête du travail a mnoho štěstí!

Den vítězství

8. květen 2024, svátek s pevným datem

Den vítězství je ve Francii dnem, který připomíná konec druhé světové války v Evropě. Tento svátek se slaví 8. května, kdy byla podepsána bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa v roce 1945. Tento den je také znám jako Den osvobození od fašismu, neboť symbolizuje osvobození Francie a dalších evropských zemí od nacistické okupace a kolaborace.

Ve Francii je zvykem, že na Den vítězství se lidé účastní oficiálních ceremonií a vzpomínkových akcí, které poctí památku padlých a odbojářů. Tyto akce se konají u památníků, hřbitovů, muzeí nebo historických míst, kde se odehrály důležité události války. Mezi nejznámější patří například Arc de Triomphe v Paříži, kde se každoročně koná pietní akt za účasti prezidenta Francie. Někdy se také pořádají vojenské přehlídky, koncerty, výstavy nebo filmové projekce, které mají přiblížit historii a význam války.

Den vítězství je ve Francii velmi důležitý a slavnostní svátek, který odráží francouzskou hrdost, historii a osobnost. Je to příležitost k oslavě, sdílení, lásce a víře. Je to také čas k přemýšlení, plánování a snění. Jak byste chtěli strávit Den vítězství ve Francii? Co byste si přáli pro sebe a pro své blízké? A jak byste uctili památku těch, kteří položili život za svobodu? Přeji vám Bonne fête de la Victoire a mnoho štěstí!

Nanebevstoupení Páně

9. květen 2024, svátek s pohyblivým datem

Nanebesestoupení páně je ve Francii pohyblivý křesťanský svátek, který se slaví 40 dní po Velikonocích. Tento svátek připomíná událost, kdy se Ježíš Kristus před svými učedníky na Olivové hoře vznáší do nebe. Tím se uzavírá jeho pozemský život a začíná jeho vláda jako krále a kněze. Po deseti dnech následuje svátek seslání Ducha svatého (Letnice), kterým se zrodí církev. Nanebesestoupení páně je jedním z velkých svátků církve.

Ve Francii je zvykem, že na Nanebesestoupení páně se lidé věnují modlitbě a bohoslužbě. Chodí do kostelů, kde se čtou biblické texty o Ježíšově nanebesestoupení a zpívají se chvalozpěvy. Některé kostely mají také zvláštní obřady, jako je požehnání polí nebo procesí s křížem a sochami. Nanebesestoupení páně je také dnem pracovního klidu, který je ustanovený francouzským zákonem. Lidé ho využívají k odpočinku, rodinným návštěvám nebo výletům.

Nanebesestoupení páně je ve Francii velmi důležitý a slavnostní svátek, který odráží francouzskou kulturu. Je to příležitost k oslavě, sdílení, lásce a víře. Je to také čas k přemýšlení, plánování a snění. Jak byste chtěli strávit Nanebesestoupení páně ve Francii? Co byste si přáli pro sebe a pro své blízké? A jak byste uctili Ježíšovo nanebesestoupení? Přeji vám Bonne fête de l’Ascension a mnoho štěstí!

Svatodušní pondělí

19. květen 2024, svátek s pohyblivým datem

Svatodušní pondělí je francouzský státní svátek, který se slaví 50. den po Velikonocích. Je to druhý den letnic, kdy křesťané připomínají seslání Ducha svatého na apoštoly a počátek církve.

Svatodušní pondělí je ve Francii také dnem památky zesnulých, kdy lidé navštěvují hřbitovy a zdobí hroby květinami Některé regiony mají také své vlastní tradice a zvyky, jako například:

• V Bretani se koná festival Pardons, kdy se lidé oblečou do tradičních krojů a účastní se procesí, mší a poutí.
• V Provence se pořádají trhy s levandulí, která je symbolem letnic. Levandule se také používá k výrobě voňavek, mýdel a léčivých přípravků.
• V Paříži se koná mnoho akcí, největší pak na náměstí Invalidovna, kde je také hrobka Napoleona Bonaparta. Přehlídka je věnována památce vojáků, kteří bojovali za Francii.

Svatodušní pondělí je tedy svátkem duchovním i národním, který odráží bohatou historii a kulturu Francie. Je to příležitost k oslavě, vzpomínce a společenství.

Pád Bastily (začátek Velké francouzské revoluce)

14. červenec 2024, svátek s pevným datem

Začátek Velké francouzské revoluce – Pád Bastily je francouzský národní svátek, který se slaví každoročně 14. července. Tento den připomíná událost z roku 1789, kdy dav francouzských občanů dobil pevnost Bastila, která byla symbolem královské moci a útlaku. Tím začala Velká francouzská revoluce, která vedla k zrušení monarchie a k nastolení republiky.

Tento svátek je pro Francouze velmi důležitý, protože oslavuje jejich svobodu, rovnost a bratrství. Je to také příležitost k vyjádření hrdosti na jejich zemi a její historii. Slavnostní atmosféra panuje po celé Francii, ale zejména v Paříži, kde se koná velkolepá vojenská přehlídka na Champs-Élysées, kterou sleduje prezident republiky a další významné osobnosti. Večer se obloha nad Eiffelovou věží rozzáří ohňostrojem, který je doprovázen hudbou a zpěvem. Lidé také chodí na bály, koncerty, pikniky nebo na procházky po městě.

Nanebevzetí Panny Marie

15. srpen 2024, svátek s pevným datem

Nanebevzetí Panny Marie je další francouzský svátek, který se slaví 15. srpna. Tento den oslavuje, že Maria, matka Ježíše Krista, byla s tělem i duší vzata do nebeské slávy. Je to jeden z nejdůležitějších mariánských svátků, který vyznávají katolická církev, pravoslavné církve a některé anglikánské církve. V roce 1950 byl prohlášen za dogma papežem Piem XII.

Tento svátek má dlouhou historii a tradici, která sahá až do 3. nebo 4. století. Podle legendy byli apoštolové svědky Mariina usnutí a jejího vzestupu do nebe. Když otevřeli její hrob, byl prázdný a zůstal jen její pás. Tento svátek se slavil v různých částech křesťanského světa v různých termínech, ale nakonec se ustálil na 15. srpna, který byl také dnem vítězství nad Saracény v bitvě u Poitiers v roce 732.

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je pro Francouze příležitostí k projevení úcty k Marii, která je považována za ochránkyni Francie. Je to také den radosti, míru a modlitby. Lidé chodí do kostelů, kde se konají mše a procesí s Mariinými sochami nebo obrazy. Některé obce pořádají trhy, festivaly, soutěže nebo ohňostroje. Na venkově se také slaví sklizeň a lidé děkují Bohu a Marii za plody země.

Den všech svatých

1. listopad 2024, svátek s pevným datem

Den všech svatých je francouzský svátek, který se slaví 1. listopadu. Tento den připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, „o jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“. Je to jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků, který vyznávají katolická církev, pravoslavné církve a některé anglikánské církve.

Tento svátek má dlouhou historii a tradici, která sahá až do 3. nebo 4. století. Původně se slavil společný svátek všech mučedníků, kteří zemřeli pro víru. Později se rozšířil na všechny svaté, kteří dosáhli dokonalosti v lásce k Bohu a bližním. V 7. století byl tento svátek přesunut na 1. listopad, výroční den posvěcení římského Pantheonu na kostel věnovaný Panně Marii a všem svatým mučedníkům.

Svátek všech svatých je pro Francouze příležitostí k projevení úcty a vděčnosti k těm, kteří jsou příkladem křesťanského života a přímluvci u Boha. Je to také den naděje, že i oni mohou dosáhnout nebeské slávy. Lidé chodí do kostelů, kde se konají mše a modlitby za svaté. Také navštěvují hřbitovy, kde zapalují svíčky a kladou květiny na hrobech svých zemřelých příbuzných a přátel. Některé obce pořádají trhy, festivaly, soutěže nebo ohňostroje.

Den příměří  – Konec první světové války

11. listopad 2024, svátek s pevným datem

Konec první světové války je francouzský svátek, který se slaví 11. listopadu. Tento den připomíná, že v roce 1918 bylo podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, které ukončilo celosvětovou válku, jež si vyžádala miliony životů a způsobila obrovské škody. Toto příměří bylo podepsáno v lese u Compiègne ve vlaku, který patřil francouzskému maršálovi Ferdinandu Fochovi.

Tento svátek je pro Francouze velmi důležitý, protože oslavuje jejich vítězství, oběť a odhodlání. Je to také příležitost k uctění památky padlých vojáků a civilistů, kteří zemřeli za svobodu a mír. Lidé chodí na pietní akce, kde se pokládají věnce a zapalují svíčky na hrobech a památnících. Také se konají vojenské ceremonie, přehlídky a defilé. V Paříži se každoročně koná slavnostní pochod pod Vítězným obloukem, kde je zapálena plamenná hrobka neznámého vojína.

Boží hod

25. prosinec 2024, svátek s pevným datem

Boží hod vánoční je francouzský svátek, který se slaví 25. prosince jako první den Vánoc. Tento den oslavuje narození Ježíše Krista, které je základem křesťanské víry. Tento svátek má původ v pohanských oslavách slunovratu, kdy se dny začínají prodlužovat. V minulosti byl tento den dnem klidu a odpočinku, kdy se nesmělo pracovat ani chodit na návštěvy. Lidé chodili do kostela, dávali si slavnostní jídla a nádobí nechávali na stole. Dnes se tento den slaví spíše s rodinou a přáteli, navštěvují se hřbitovy, kde se zapalují svíčky a květiny na hrobech padlých vojáků a civilistů, a rozdávají se dary.

Den svatého Štěpána

26. prosinec 2024, svátek s pevným datem

Den svatého Štěpána je francouzský svátek, který se slaví 26. prosince, tedy den po Vánocích. Je to také druhý den vánočních prázdnin, které trvají až do 2. ledna. Svátek je pojmenován podle svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka, který byl ukamenován za své vyznání víry. Svatý Štěpán je patronem koní, kameníků, tkalců a krejčích.

Důležité je, že jako svátek se slaví jenom v menší části Francie a to především v Alsasku a v regionu Mosella.

V minulosti byl Den svatého Štěpána dnem, kdy se lidé věnovali charitě a pomáhali chudým a potřebným. Podle legendy byl svatý Štěpán velkorysý a štědrý člověk, který rozdával jídlo a oblečení těm, kdo neměli nic. Proto se na tento den zvyklo darovat peníze, potraviny nebo oblečení kostelům, nemocnicím, sirotčincům nebo jiným dobročinným organizacím. Tento zvyk se zachoval až do dnešní doby, kdy se na Den svatého Štěpána pořádají sbírky, bazary, koncerty nebo jiné akce na podporu různých humanitárních projektů.

Den svatého Štěpána je také dnem, kdy se lidé baví a užívají si volného času. Mnozí využívají příležitosti k návštěvě rodiny, přátel nebo známých, se kterými si vyměňují dárky, přání a novoroční předsevzetí. Jiní se vydávají na výlety, procházky, lyžování nebo jiné sportovní aktivity. Někteří se zúčastňují kulturních nebo společenských podniků, jako jsou divadla, koncerty, výstavy, trhy nebo festivaly.

A samozřejmě nesmí chybět dobré jídlo a pití, které jsou nedílnou součástí francouzské kultury. Typickým pokrmem na Den svatého Štěpána je pečená kachna nebo husa s bramborami a zelím, která se podává s červeným vínem. Na závěr se podává sýrový talíř, dezert a káva.

Den svatého Štěpána je tedy svátkem, který spojuje tradici, solidaritu, radost a pohodu. Je to den, kdy se Francouzi cítí být součástí jedné velké rodiny, která si váží své historie, kultury a hodnot. Je to den, kdy se Francouzi děkují za to, co mají, a sdílejí to s ostatními. Je to den, kdy se Francouzi připravují na nový rok, který jim přinese nové výzvy, příležitosti a štěstí.

Svátky Francie závěrečné shrnutí

Francie má spíše méně svátků, než většina evropských zemí. V zemi proslulé stávkami by to čekal málokdo, nebo možná právě proto, aby měli více prostoru stávkovat? Rádi jsme vám francouzské státní svátky představili a jak vidíte, tak s těmi našimi mají hodně společného, protože přeci jenom sdílíme společnou křesťanskou tradici. Nyní vás už ve Francii dny volna rozhodně nezaskočí.