Kdy mají volno lidé v Maďarsku? Státní svátky Maďarsko si rozebereme v tomto článku. Máme tu seznam všech oficiálních 11 státních svátků, o kterých si povíme i něco více.
V Maďarsku mají méně svátků, než v okolních zemí a dokonce i méně, než u nás. Jinak jsou ale svátky ve směs hodně podobné. I v Maďarsku má silné postavení katolická církev, takže většina křesťanských svátků, se zde slaví stejně jako u nás.
Druhou velkou skupinou jsou pak národní svátky, které se vážou k důležitým událostem v maďarské historii.
Svátky Maďarsko seznam
| Datum | Typ | Název |
| 1. ledna | pevný | Nový rok |
| 15. března | pevný | Den památky revoluce roku 1848 |
| 29. března | pohyblivý | Velký pátek |
| 1. dubna | pohyblivý | Velikonoční pondělí |
| 1. května | pevný | Svátek práce |
| 20. května | pohyblivý | Letnice – Bílé pondělí |
| 20. srpna | pevný | Státní svátek Maďarska, svátek svatého Štěpána |
| 23. října | pevný | Den památky revoluce z roku 1956 |
| 1. listopadu | pevný | Svátek všech svatých |
| 25. prosince | pevný | Vánoce |
| 26. prosince | pevný | Sv. Štěpán |
Nový rok
- leden 2024, svátek s pevným datem
Nový rok je svátek, který symbolizuje konec starého roku a začátek nového roku. Maďaři věří, že to, co se stane v první den nového roku, ovlivní celý rok. Proto se snaží strávit tento den co nejlépe, s radostí, štěstím a nadějí.
Maďaři mají několik tradic a zvyků, které dodržují při oslavě Nového roku. Například:
- Ohňostroje: Maďaři rádi pouštějí ohňostroje a petardy, aby vyhnali zlé duchy a přilákali dobré. Největší a nejkrásnější ohňostroj se koná v Budapešti, hlavním městě Maďarska, kde se shromažďují tisíce lidí, aby společně přivítali nový rok.
- Přípitek: Maďaři si připíjejí šampaňským nebo pezsgő, tradičním maďarským šumivým vínem, které se vyrábí z hroznů pěstovaných v oblasti Tokaj. Při přípitku si přejí všechno dobré a zdraví do nového roku.
- Čočka: Maďaři jedí čočku, kteá symbolizují peníze a bohatství. Čím více lentilek sníte, tím více peněz budete mít v novém roce. Lentilky se obvykle podávají jako polévka nebo jako příloha k masu.
- Vepřové maso: Maďaři věří, že vepřové maso přináší štěstí, protože prasata se hrabou dopředu a nezahazují si cestu. Vepřové maso se často peče nebo duší s kyselým zelím, které také symbolizuje bohatství, protože se podobá zlatým mincím.
- Chleba a máslo: Maďaři si potírají chleba máslem a posypávají ho solí, aby zajistili dostatek jídla a chuti k životu v novém roce. Chléb a máslo se podávají jako předkrm nebo jako svačina.
- Novoroční koncert: Maďaři rádi poslouchají hudbu a tančí, aby si užili nový rok. Tradičním novoročním koncertem je koncert Filharmonického orchestru Budapešti, který se vysílá v televizi a rádiu. Na koncertě zaznívají slavné skladby maďarských i zahraničních skladatelů, jako jsou Liszt, Bartók, Kodály, Strauss, Brahms nebo Offenbach.
Den památky revoluce roku 1848
- březen 2024, svátek s pevným datem
Den památky revoluce roku 1848. Tento svátek se slaví 15. března každého roku a připomíná boj Maďarů za svobodu a nezávislost proti habsburské monarchii.
Revoluce roku 1848 byla součástí evropského jara národů, které zasáhlo téměř celou Evropu kromě Anglie a Ruska. Maďaři se inspirovali revolucemi ve Francii a Itálii a vystoupili proti absolutistické a centralistické vládě císaře Ferdinanda I. Maďaři požadovali větší autonomii, rovnoprávnost národů, ústavu, parlament, svobodu tisku a zavedení občanských práv.
Revoluce vypukla 15. března 1848 v Budapešti, kde se shromáždili studenti, spisovatelé, novináři a občané, aby přečetli a rozšířili 12 bodů, které shrnovaly jejich požadavky. Mezi nejznámější účastníky patřili básníci Sándor Petőfi a József Bajza, kteří přednesli své verše a povzbuzovali dav k povstání. Petőfi přečetl svou slavnou báseň Nemzeti dal (Národní píseň), která se stala hymnou revoluce. Bajza přečetl svou báseň Talpra magyar (Vstaň, Maďare), která vyjadřovala odhodlání a odpor. Dav pak obsadil tiskárnu, kde vytiskl 12 bodů a další letáky, a vyrazil na ulice, kde se střetl s vojenskou posádkou.
Revoluce se rychle rozšířila do celého Maďarska a získala podporu šlechty, duchovenstva, měšťanstva i venkovského obyvatelstva. Císař Ferdinand I. ustoupil tlaku a jmenoval Lajose Batthyányho prvním maďarským ministerským předsedou. Batthyány sestavil první zodpovědnou vládu, která zahrnovala i vůdce revoluce, jako byli Lajos Kossuth, István Széchenyi, Ferenc Deák nebo Józef Bem. Vláda začala provádět reformy, které byly schváleny v prvním maďarském parlamentu, který se sešel 5. července 1848.
Revoluce však narazila na odpor ze strany konzervativních sil v monarchii, zejména chorvatského bána Josipa Jelačiće, který vedl vojenskou kampaň proti Maďarům. Císař Ferdinand I. také změnil svůj postoj a odvolal Batthyányho vládu. V září 1848 vypukla válka mezi Maďary a Habsburky, která trvala do srpna 1849. Maďaři se statečně bránili proti přesile rakouské a ruské armády, ale nakonec byli poraženi. Mnoho vůdců revoluce bylo popraveno, uvězněno nebo vyhnáno. Mezi nimi byl i Sándor Petőfi, který padl v bitvě u Segesváru 31. července 1849.
Den památky revoluce roku 1848 je pro Maďary symbolem národní hrdosti, odvahy a touhy po svobodě. Tento den se slaví jako státní svátek, na který se konají různé akce, jako jsou vzpomínkové ceremonie, projevy, kulturní představení, koncerty, výstavy nebo průvody.
Na mnoha místech se také vztyčují maďarské vlajky, které mají vystřižený střed, což je odkaz na revoluční tradici, kdy se odstraňoval znak Habsburků z vlajek. Lidé také nosí kokardy v maďarských barvách – červené, bílé a zelené – a recitují básně Sándora Petőfiho nebo jiných revolučních básníků.
Velikonoce v Maďarsku: tradice, zvyky a symboly
Velký pátek 29. března 2024 a Velikonoční pondělí 1. dubna 2024
Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, které se v Maďarsku slaví s bohatým folklórem a pestrostí. Velikonoční období začíná Popeleční středou, kdy se lidé postí a připravují se na oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pracovní volno a vrchol Velikonoc připadají na Velký pátek (ukřižování Krista) a Velikonoční pondělí (zmrtvýchvstání Krista).
Velikonoce v Maďarsku jsou státními svátky a většina lidí je tráví s rodinou a přáteli.
Velikonoční neděle a pondělí
Velikonoční neděle je dnem radosti a slavnosti. V kostelích se konají mše a procesí, při kterých se zvoní a zpívají chvalozpěvy. Lidé si navzájem přejí veselé Velikonoce a dávají si dárky, jako jsou čokoládové zajíčky, beránci nebo vajíčka.
Velikonoční vajíčka jsou typickým symbolem plodnosti a nového života. V Maďarsku se tradičně barví na červeno, což představuje Kristovu krev, ale dnes se používají i jiné barvy a vzory. Vajíčka se také zdobí voskem, kovovými podkovičkami nebo výšivkami. Velikonoční pondělí je dnem zábavy a veselí.
Muži a chlapci chodí po domech a polévají vodou nebo voňavkou ženy a dívky, což je zvyk nazývaný „locsolkodás“. Tím jim přejí zdraví, krásu a plodnost. Ženy a dívky jim na oplátku dávají malovaná vajíčka, sladkosti nebo peníze. V některých regionech se také nosí tradiční kroje a tančí se lidové tance.
Velikonoční jídlo a pití
Velikonoce v Maďarsku jsou také spojeny s bohatou a chutnou kuchyní. Po postním období se lidé těší na masité a sladké pokrmy. Mezi typická velikonoční jídla patří pečený beránek, sonka, klobása, sýr, chléb, salát a různé druhy koláčů, jako jsou kalács, bejgli nebo rétes. K pití se podává víno, pálenka nebo ovocné šťávy.
Velikonoční trhy a kultura
Velikonoce v Maďarsku jsou také příležitostí k návštěvě velikonočních trhů, kde se prodávají rukodělné výrobky, suvenýry a regionální speciality. Velikonoce v Maďarsku jsou zkrátka svátkem, který stojí za to zažít. Nabízejí nejen nahlédnutí do bohaté kultury a historie této země, ale také možnost užít si jarní atmosféru, dobré jídlo a pití a společnost milých lidí.
Svátek práce
1 květen 2024, svátek s pevným datem
Svátek práce je mezinárodní svátek, který se slaví 1. května na počest dělnického hnutí a sociálních práv. V Maďarsku je tento den státním svátkem a většina obchodů, úřadů a škol je zavřená. Lidé si užívají čas s rodinou a přáteli, chodí na výlety, pikniky nebo kulturní akce.
Někteří se také účastní pochodů nebo demonstrací za lepší pracovní podmínky a sociální spravedlnost. Svátek práce v Maďarsku je také příležitostí k oslavě jara a přírody. Lidé zdobí své domy a zahrady květinami, vlajkami a girlandami.
Některé města pořádají jarní trhy, kde se prodávají rukodělné výrobky, suvenýry a regionální speciality. Svátek práce v Maďarsku je tedy svátkem, který nabízí nejen možnost vyjádřit svou solidaritu s pracujícími lidmi, ale také možnost užít si krásy jarního období, dobré jídlo a pití a společnost milých lidí.
Letnice – Bílé pondělí
- května 2024, svátek s pohyblivým datem
Letnice – Bílé pondělí je křesťanský svátek, který se slaví 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. V Maďarsku je tento den státním svátkem a většina obchodů, úřadů a škol je zavřená. Letnice připomínají seslání Ducha svatého na apoštoly, kteří pak začali šířit Ježíšovo učení. V kostelích se konají mše a procesí, při kterých se zvoní a zpívají chvalozpěvy.
Liturgickou barvou je červená, podle ohnivých jazyků, které se objevily nad hlavami apoštolů. Lidé si také nosí domů svěcené zelené větvičky, které mají symbolizovat příchod jara a nového života. V některých regionech se také dodržují lidové zvyky, jako je čistění pramenů, jízda králů nebo tanec královniček.
Letnice jsou v Maďarsku svátkem, který spojuje náboženskou a lidovou tradici, oslavu víry a přírody. Doufám, že jsem vám pomohl pochopit, jak se slaví Letnice – Bílé pondělí v Maďarsku.
Svátek sv. Štěpána
- srpna 2024, svátek s pevným datem
Svátek svatého Štěpána je největším národním svátkem v Maďarsku, který se slaví 20. srpna. Tento den připomíná prvního maďarského krále a zakladatele uherského státu, svatého Štěpána I., který byl korunován v roce 1000 a byl prohlášen za svatého v roce 1083. Svátek svatého Štěpána je také dnem národní sounáležitosti a společných dějin státnosti.
Svátek svatého Štěpána je spojen s mnoha tradičními a kulturními akcemi, které probíhají po celé zemi. Mezi nejznámější patří:
- Vystavení relikvie – slavnostní ceremoniál, při kterém je předávána relikvie pravé ruky svatého Štěpána z baziliky svatého Štěpána do budínského hradu. Relikvie je poté vystavena veřejnosti a lidé si mohou prohlédnout a uctít pozůstatek svého patrona.
- Ohňostroje – večerní ohňostroje jsou jednou z nejpopulárnějších atrakcí svátku svatého Štěpána. Ohňostroje jsou vypouštěny nad Dunajem a nad různými městy a obcemi. Lidé si je mohou prohlížet z mostů, nábřeží, lodí nebo z vyhlídkových míst.
- Festivaly a koncerty – po celé zemi se konají různé festivaly a koncerty, kde se prezentuje maďarská hudba, tanec, umění a gastronomie. Některé z nejznámějších festivalů jsou Festival svatého Štěpána v Budapešti, Festival vína a chleba v Pécsi, Festival folklóru v Debrecínu nebo Festival papriky v Kalocsi.
Svátek svatého Štěpána je svátkem, který stojí za to zažít. Nabízí nejen nahlédnutí do bohaté kultury a historie Maďarska, ale také možnost užít si slavnostní atmosféru, dobré jídlo a pití a společnost milých lidí.
Den památky revoluce z roku 1956
- října 2024, svátek s pevným datem
Den památky revoluce z roku 1956 je maďarský národní svátek, který připomíná hrdinství a oběti maďarského lidu, který se postavil proti sovětské okupaci a komunistickému režimu. Tento den je symbolem touhy po svobodě, demokracii a národní identitě.
Revoluce vypukla 23. října 1956, když se desetitisíce lidí shromáždily na náměstí před budovou parlamentu v Budapešti, aby vyjádřily solidaritu s Polskem, kde probíhaly politické reformy. Demonstranti požadovali odstoupení stalinistického vůdce Ernő Gerőa, propuštění politických vězňů, svobodu tisku a stažení sovětských vojsk. Na protest proti sovětské nadvládě strhli z maďarské vlajky státní znak, který symbolizoval komunistickou moc. Tím vznikla revoluční maďarská vlajka, která se stala symbolem povstání.
Demonstrace se brzy změnila v ozbrojený konflikt, když se povstalci střetli se sovětskými tanky a tajnou policií ÁVH. Boje trvaly dva týdny, během nichž se povstalcům podařilo dočasně osvobodit Budapešť a části země. Povstalci zformovali národní radu a podpořili reformního premiéra Imre Nagye, který vyhlásil neutralitu Maďarska a vystoupení z Varšavské smlouvy.
Sovětský svaz však nebyl ochoten tolerovat takový vývoj a rozhodl se povstání potlačit vojenskou silou. Dne 4. listopadu zaútočila na Maďarsko druhá vlna sovětských jednotek, které měly převahu v počtu i výzbroji. Povstalci statečně odolávali, ale byli postupně zlikvidováni. Revoluce byla krvavě potlačena, Imre Nagy byl popraven a nastolena byla prosovětská vláda v čele s Jánosem Kádárem.
Revoluce z roku 1956 si vyžádala tisíce mrtvých a zraněných na straně maďarského lidu, a stovky na straně sovětské. Asi 200 tisíc lidí uprchlo z země, aby unikli represím. Maďarská společnost byla traumatizována a zamlčována. O revoluci se nesmělo mluvit ani učit ve školách. Až po pádu komunismu v roce 1989 se revoluce stala oficiálně uznávanou a ctěnou součástí maďarské historie a identity.
Den památky revoluce z roku 1956 se slaví každoročně 23. října jako státní svátek. V tento den se konají vzpomínkové akce, pietní akty, položení věnců a svíček u památníků a hrobů obětí revoluce. Lidé také vyvěšují revoluční maďarské vlajky na oknech a balkónech.
V Budapešti se pořádají slavnostní projevy, koncerty, výstavy a kulturní programy. Na náměstí před parlamentem se každoročně shromažďují tisíce lidí, aby si připomněli události z roku 1956 a vyjádřili svou podporu demokratickým hodnotám. Den památky revoluce z roku 1956 je tak nejen dnem smutku, ale i dnem hrdosti, naděje a inspirace pro maďarský národ.
Svátek všech svatých
- listopadu 2024, svátek s pevným datem
Svátek všech svatých je křesťanský svátek, který se slaví 1. listopadu. Tento den si křesťané připomínají všechny svaté, kteří jsou u Boha v nebi, ať už jsou oficiálně kanonizováni nebo ne. Svátek má kořeny v raném křesťanství, kdy se slavil společný den všech mučedníků. Později se rozšířil na všechny svaté, kteří žili podle evangelia a dosáhli dokonalosti lásky.
V Maďarsku je svátek všech svatých spojen s tradicí navštěvování hřbitovů a uctívání památky zemřelých příbuzných a přátel. Lidé zdobí hroby květinami, věnci a zapalují svíčky. Na hřbitovech se konají mše a modlitby za duše v očistci. Svátek všech svatých je také dnem, kdy se lidé zamýšlejí nad smyslem života a nadějí na vzkříšení.
Svátek všech svatých je v Maďarsku státním svátkem a dnem pracovního klidu. V některých regionech se dodržují i lidové zvyky, jako je pečení chleba ve tvaru kříže, házení ořechů do ohně nebo vyprávění příběhů o svatých. Svátek všech svatých je tak pro Maďary nejen dnem vzpomínky, ale i dnem společenství, radosti a víry.
Vánoce v Maďarsku
25 a 26. prosince, svátky s pevným datem
Maďarské Vánoce jsou plné tradic, pohody a dobrého jídla. V Maďarsku se slaví dva vánoční svátky: 25. a 26. prosince. První den je věnován rodině a druhý den je svátek svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka.
Vánoční přípravy začínají první adventní nedělí, kdy se zapaluje první svíčka na adventním věnci. Vánoční trhy nabízejí různé výrobky, dárky a speciality, jako je pečená klobása, pompoš (maďarská pizza) nebo svařené víno. Vánoční stromek se zdobí 24. prosince, někdy i tajně, aby byl pro děti překvapením. Na stromku visí barevné ozdoby, skleněné koule a szaloncukor, což je sladkost z fondánu obalená čokoládou a fólií.
Štědrý večer se nazývá Szent-este (Svatý večer) a je nejdůležitějším dnem Vánoc. Lidé drží půst až do večeře, která se podává po setmění nebo po západu první hvězdy. Večeře se skládá z rybí polévky (halászlé), smažené ryby s bramborovým salátem a plněného zelí. Na závěr se podává makový závin (mákos rétes) nebo perník. Před večeří se lidé pomodlí a připijí si novým vínem. Na stole bývá položen svatoštěpánský koláč, který má vydržet až do Tří králů, a pod ubrusem je několik zrn obilí a chomáč sena jako symbol úrody a blahobytu. Každý si také rozkrojí jablko a podělí se s ostatními, aby vyjádřili svou vzájemnou podporu.
Dárky nosí Ježíšek a rozdávají se ještě před večeří. Děti čekají před dveřmi obýváku, až uslyší zazvonit zvoneček, a pak mohou vejít a najít dárky pod stromečkem. Po večeři se chodí do kostela na půlnoční mši, která je společenskou i duchovní událostí.
První vánoční den je dnem klidu a odpočinku. Rodiny spolu tráví čas, hrají si, povídají si a sledují televizi. Druhý vánoční den je svátek svatého Štěpána, patrona Maďarska. V tento den se navštěvují příbuzní a přátelé a vyměňují se dárky a přání. V některých regionech se dodržují i lidové zvyky, kterých je opravdu mnoho.
Svátky Maďarsko závěrečné shrnutí
Rádi jsme vám představili, jak to mají v Maďarsku s význačnými dny. Teď už to pro vás svátky Maďarsko nejsou nic tajemného. A vlastně to jsou i hodně užitečné informace, když se do Maďarska chystáte na výlet nebo dovolenou. Teď už se nebude divit, proč jsou obchody zavřené, proč nefungují služby ani nic jiného.
